Článek
Očekávání, že ten na Hradě zase něco vyvede, bezesporu vyvěralo z osobností tří polistopadových prezidentů. Nebavilo je, i když každého na jiný způsob, jen plnit pracovní povinnosti. Úřad hlavy státu se za nich stal platformou, na které národu pravidelně vyjevovali svou košatou personu.
Václav Havel si v nejvyšší politické funkci pohrával s koncepcí nepolitické politiky a těšil své kreativní ego také jinými kroky. Václav Klaus deset let režíroval představení Já na Hradě, kdo je víc a zároveň v něm ztvárňoval hlavní úlohu. Miloš Zeman vynaložil obrovské úsilí na vytvoření názorné ukázky, kterak může kdysi chytrý člověk povahově zdegenerovat, a byl v tomto snažení mimořádně úspěšný.
Všední, leč z funkce vyplývající práce prezidenta republiky rozhodně celou tu dobu v popředí nebyla. Sem tam všichni tři aktéři tu nudu okořenili sólovými výstupy, z nichž byl nejrozšířenější nesouhlas s tím či oním ministrem, přičemž tento žánr dovedl k dokonalosti nyní dosluhující funkcionář, který se kvůli většímu efektu načas přetvořil v akvarijní rybu.
Pondělní setkání dvou prezidentů, jednoho na odchodu, druhého v očekávání, naznačilo možný začátek nového stylu. Zeman na tiskovou konferenci nepřijel a Pavlovi měl podle generálových slov říci, že nikdy k novinářům po takových událostech nepromluvil a nemá důvod s tím začínat. Byl to zřejmě poslední záchvěv stylu, který se občas nazývá anglickým výrazem drama queen. Taková osoba na sebe obvykle strhává pozornost všemi způsoby, protože se cítí vnitřně nejistá, až méněcenná.
Tiskovku tak měl jenom Pavel. A pojal ji způsobem, kterým se má podávat hlášení. Suše, konkrétně, pokud možno věcně. Bez výpadů na všechny možné strany, bez urážek konkrétních lidí a skupin obyvatelstva a bez léčby personálních komplexů prostřednictvím nejvyššího politického úřadu v zemi. Prostě nuda v Lánech. Je tady naděje, že nudné (v tomto smyslu) by mohlo být celé Pavlovo prezidentství. Za sebe jen řeknu: kéž by se to stalo.
Pak by totiž možná mnoha občanům došlo, že prezident nemá být morální autorita, na kterou se kladou nároky, kterým sám kladoucí není s to dostát, ale jen a pouze nejvyšší státní úředník.
Babiš si to prohrál sám, řekl Zeman Pavlovi
