Očima Saši Mitrofanova: Profi v. emo

Veřejný prostor se v sobotu večer plnil především vstupy spoluobčanů, kteří deset (a někteří i dvacet) let nemohli sledovat ceremoniál na Pražském hradě, aniž si připravili blicí kyblík. Měli až fyziologickou radost, že se tentokrát nemusí strachovat o obsah svého žaludku, když se dívají na hlavu státu a na ty, které vyznamenala. Stejné ulehčení museli cítit i lidé, pro které bylo nepřípustné přijmout vyznamenání od Miloše Zemana, ale letos se dostavili a byli dekorováni.

Málo v čem se tak dobře zračil rozkol ve společnosti než v událostech sobotního večera. Na Hradě slavilo kulturnější, chytřejší a lidštější Česko. Ti, kteří léta rozmáchle symbolizovali opak, měli vlastní slezinu kolem bývalých esenbáků. Tam je jejich pravé místo, takže je to v pořádku.

Událost na Hradě byla provedena profesionálně. Ne, jedna výjimka tam přece jen byla. Petr Pavel podal při čtení svého projevu výkon, který profesionální nebyl a byl podprůměrný. Má na čem pracovat, pokud nechce, aby jeho odpůrci poukazovali na to, že nezbytnou řečnickou složku úřadu nezvládá, a měli by přitom pravdu. V reakcích použili tuto Pavlovu slabinu k rozmlžení obsahu jeho projevu.

Několik pasáží tohoto projevu mě zaujalo. „Jedině otevřené přijetí minulosti v její pravdivé podobě nás přivede k úplnému vyrovnání se s ní a k pocitu vlastního osvobození.“ Ano, žádné „bylo líp“ za vlády KSČ, i když to tvrdí nejen vyžilí nostalgici, ale i pár vědátorů, neexistovalo. „Musíme posilovat naši bezpečnost především vlastními silami.“ Ano, i když plechová ústa předsedy ANO tuhle tvrdila, že nás ochrání ti další z NATO.

„Islamistický teror, na který musí reagovat Izrael.“ Ano, nepřipojíme se k žádné, jak jsem se dočetl u jednoho izraelského blogera, „humanitárně antisemitské koalici“ proti Izraeli. „Jsem hrdým Čechem, ale zároveň cítím silnou sounáležitost s Evropou.“ Ano, protože alternativou je silná sounáležitost se zločineckým Ruskem.

Ostatně se týž sváteční den zjevilo na jednom místě něco českých občanů v čele s Milošem Zemanem, kteří zmíněnou alternativu vědomě zvolili. Jestliže na Hradě byli profi, tito byli dezo neboli, řečeno s Masarykem, patologická sedlina společnosti.

Kromě profi a dezo se ovšem projevilo také emo. S ukázkou příslušné subkultury přiběhla ministryně obrany Jana Černochová, která si nechala rozčeřit citovou hladinu své duše natolik, že vyřkla požadavek, aby Česko vystoupilo z OSN.

Profi kroutí hlavou, dezo tleská.