Článek
Když Martin C. Putna přinesl Miloši Zemanovi svou novou knihu (více zde), vypadalo to na první pohled jako happening. A trochu určitě byl. Ale ta kniha stojí za přečtení.
Zemanovi ji autor věnoval se slovy, že chce přispět k prohloubení prezidentových vědomostí o Rusku a Ukrajině. K čemu by ale bylo dobré hlavě českého státu luštit učencovy zápisky? Jak to může pomoci při výkonu státnických povinností na poli mezinárodní politiky?
Přes vědecky vyhlížející název Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity jde o knihu čtivou i pro nevědce. Stylově to jistě nejsou Doktoři z Počátků, ale člověk zvyklý pracovat s texty nad hladinou masové kultury se bude cítit komfortně. Navíc konstrukce knihy příznačně vyvolává v mysli obraz matrjošky. Záleží na čtenáři, co si vybere z postupně odkrývaných obsahů.
Až po otevření dvou předchozích schránek najde uvnitř onu religiozitu, která autora zajímá nejvíce, ale nikdy se do ní nenoří samoúčelně. Kultura je tím, co je třeba rozevřít, abychom religiozitu objevili. A toto všechno se nachází v těle největším čili v dějinách Ruska, které byly vždy příběhem stýkání a potýkání s Evropou.
Putna se svou knihou nejen vyslovuje k tématu vztahu k Rusku, kterým dnes česká společnost žije a na kterém se štěpí. Především obnažuje prastaré kořeny současného dění v zemi, o níž sám její vůdce hovoří jako o „hájemství ruského medvěda“. Nabízí také klíč k pochopení, proč je pro Vladimira Putina tak důležité zničit dnešní Ukrajinu, která se právoplatně hlásí k dědictví jiného Ruska než to kruté, nelidské, agresivní Rusko, které se kdysi kolem Moskvy utvořilo po odeznění mongolské nadvlády a dnes je klonováno Kremlem. A které svět včetně nás pohříchu většinou zná jako Rusko jediné.
Autor popisuje záměr současného moskevského vedení slovy „ruský nacionalismus, touha zrušit onu pro ně nebezpečnou ,západní‘ liberální a demokratickou otevřenost, (znovu) vybudovat autoritářsky řízenou společnost a mezinárodně obávané ruské impérium“. Každý, kdo má oči otevřené, to vidí. Málokdy se ale daří podat tak soustředěný a úsporný výklad, proč k tomu dnes dochází v ruské dějinné spirále, jaký obsahuje Putnova práce.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Zdali si knihu přečetl prezident, nevíme. Pro nás ostatní je zajímavé, že Putna odhaluje příbuznost Miloše Zemana a Pussy Riot. Jurodiví byli v ruské tradici, k níž český prezident mentálním ustrojením tíhne, nejen ti v ulicích, ale také ti na trůně: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Josef Stalin... Z toho se rodí hypotéza, proč Zeman s takovou vášní věnuje ruským výtržnicím slůvko sem, slůvko tam. Konkurence.