Očima Saši Mitrofanova: Přeřazení na jinou rychlost

Tyto účastníky spojovala nenávist k tomu, co je převyšuje. Situaci, se kterou nejsou spokojeni, jsou zvyklí házet na kohokoli jiného, jenom ne na sebe. Ještě je spojují sympatie k ruské diktatuře a zášť vůči svobodné a bojující Ukrajině. Názorně předvedli, jaký že to chtějí mír, barbarským útokem na národní kulturní památku.

V tomto světle je třeba posuzovat další Pavlova slova během inaugurace: „Spravujeme stejnou zemi, mluvíme stejným jazykem. Toužíme po bezpečí, ceníme si svobody a demokracie… Jsme všichni občané této krásné země.“ Občané skutečně jsme, ale svobody a demokracie si mnozí necení. Naopak je odmítají a velebí ruského barbara. Pavel stále nabízí vstřícnou ruku, to se musí ocenit. Ale přes ni symbolicky dostal v sobotu národní vlajkou, kterou dav používal jako klacek.

K žádnému stmelení společnosti a zasypání příkopů nedojde, protože na tom nemají jedinci na druhé straně příkopu sebemenší zájem. A kdyby ho měli, odradí je jejich medvědáři v parlamentu i mimo něj. Přišli by o živobytí. ANO a SPD to v posledních dnech předvedly s obrovskou vervou, aby bylo jasno, že jsou schopny všeho, jen si aby jedni vrátili moc a druzí si vydělali na volebních hlasech další peníze.

To však nejsou všechny překážky pro přeřazení rychlosti, které avizoval prezident Pavel. Už se objevují a nejspíše budou klíčit čím dál víc výhonky nespokojenosti některých vládních politiků s tím, že do jejich kapřího rybníka s lety ustavenými pravidly vtrhne štika s jinými způsoby. Ano, míním Petra Pavla coby prezidenta. Vždyť se už kdekomu zajídá, že je prý příliš aktivní. Je na druhou stranu fakt, že pyžámko do práce neobléká a nepropaguje zásadu To chce klid. Holt bourá jistoty.

Ani to ovšem není poslední bariéra před hradním vozem, který chce zařadit vyšší rychlost. Nesmí se zapomínat na rozšířené vlastnosti, které mnohým diktují vidění světa. Jde o idealismus, naivitu a malost. Idealismus se projevuje vírou v to, že život lze zlepšit již samotným chováním státních úřadů. Naivita se zračí v neschopnosti stanout tváří v tvář realitě, která je tvrdá a nebude v nejbližších letech měkčí. A malost se projevuje v očekávání, že všichni jsou stejní podvodníčci jako nositel takového názoru.

Klid nebude.