Článek
Co se týče debaty o Ukrajině a Rusku, může se na ni každý podívat. Další dvě akce nebyly veřejné, ostatně na posezení s přáteli není nic mimořádného. Zato si v hlavě stále přehrávám asi půldruhahodinové povídání po ukončení debaty o Ukrajině se třemi mladými lidmi, kteří mě oslovili a kladli otázky. Pochopil jsem, že jsou frekventanty jistého kurzu, ve kterém studují také domácí a mezinárodní politiku. Měli tedy téma, které se mnou mohli probrat.
Vzhledem k tomu, že náš věkový rozdíl byl bez přehánění generační, nezdůrazňuji obapolný zájem na debatě náhodou. Je přirozené, že byly i věci, o kterých bychom se bavit nemohli, protože by i při dobré vůli navzájem se pochopit muselo přijít dodatečné vysvětlování, proč máme ten či onen názor. Na tom není nic divného, mladí a starší vždycky žijí jiné životy.
Jenže zkušenosti, které oni i já získali například s tou částí společnosti, pro niž mám označení mentálně plaší spoluobčané, byly navlas stejné. Zaslechl jsem opravdovou hořkost, která pramenila z nemožnosti mluvit s těmito spoluobčany jako s rozumnými bytostmi, které jsou s to chápat a uznávat faktické argumenty. Tady jsem mohl pouze říct vlastní závěr po čtvrtstoletí maření času s touto sortou spoluobčanů: nechat být, nevšímat si, jen hlídat, zda už nejsou tak agresivní, že vás mohou ohrozit také fyzicky.
Co mě ale ani po těch pár dnech od debaty neopouští, byla věta: „My nemáme sebemenší zkušenost s tím, jak se má žít za války. To je pryč, snad naposledy to uměli naši dědové a babičky. Ale my ani nevíme, jak rozpoznat totalitu a jak se v ní chovat.“ Mně přijde toto přiznání nejen sympaticky upřímné, ale mimořádně vážné.
Válka už je tady. Totalita naštěstí nikoli, ale její živná půda v podobě mentálně plachých občanů a vůdců, kteří je napájejí nenávistí, je připravena a může kdykoli začít přinášet plody. Lidé z mé generace, kteří k tomu mají co říci, nesmějí mlčet. I když je bude část mladšího obecenstva považovat za staré zbrojnoše, které není třeba poslouchat. Ústa si samozřejmě rozbijí v budoucnu dnešní mladí sami, ale ukazovat embrya zla bychom my starší mohli a měli. Předem varován, lépe vyzbrojen.