Očima Saši Mitrofanova: Praha jako centrum, tentokráte jinak než kdysi

Šlo o shromáždění s úctyhodným mezinárodním zastoupením. Účastníci mluvili o současné mezinárodní situaci tak, že nebylo pochyb, na kterou stranu v probíhajícím celosvětovém konfliktu patří většina hostů pražského setkání.

Umístění akce do Prahy se stalo možným díky tomu, že Česká republika má momentálně vládu a prezidenta, kteří nehledají třetí cesty, naopak mají jasné postoje, s kým a proti komu jsou.

Praha přitom svého času už byla baštou jednoznačnosti a tento čas trval dlouhá desetiletí. S tím zásadním rozdílem, že tehdejší československé úřady udělaly ze země nejvěrnější služku Sovětského svazu. Byly tehdy vůči SSSR přibližně stejně vstřícné, jako jsou dnešní členové ANO vůči Andreji Babišovi.

V srpnu 1959 ve Svobodné Evropě řekl Ferdinand Peroutka toto: „Československo slouží jako nástroj sovětské politiky, je posíláno tam, kam Rusko zatím proniknout nemůže, a téměř každá komunistická mezinárodní intrika jde přes Prahu.“

Od roku 1946 sídlily v Praze Mezinárodní svaz studentstva a Mezinárodní organizace novinářů, v roce 1949 přibyla Mezinárodní organizace rozhlasových vysílání, vyhoštěná z Bruselu. Od počátku 50. let fungovala v Praze část sekretariátu Světové federace demokratické mládeže, která byla vypuzena z Paříže a své nové sídlo nalezla nakonec v Budapešti.

V letech 1951 až 1954 sídlila v Praze Světová rada míru, která posléze našla útočiště ve Vídni. Konečně roku 1956 se do Prahy přistěhovala Světová odborová federace.

Mezinárodní svaz studentstva je pro dnešek obzvlášť zajímavý.

Měl jako nejvyšší vyznamenání Zlatou medaili 17. listopadu. Tuto medaili obdrželi například Gustáv Husák, Lubomír Štrougal, Fidel Castro, Nelson Mandela, Jásir Arafat. Pikantní je, že touto medailí byl vyznamenán také „československý lid“. Došlo k tomu – pozor! – 15. listopadu 1989. Tohoto aktu se zúčastnili dva muži.

Za čs. lid převzal medaili generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Dekoroval ho předseda Mezinárodního svazu studentstva Josef Skála. Jakeš je po smrti, kdežto Skála žije a je aktivní. Počátkem února 2022 ohlásil kandidaturu na prezidenta České republiky za KSČM, ale nakonec nezískal potřebný počet podpisů. Stále však zůstává jedním z nejupřímnějších přátel Putinova Ruska v České republice.

Praha tedy v uplynulých dnech opět zafungovala jako centrum mezinárodní politiky, jen na jiné straně než kdysi. Minulost však žije a obšťastňuje nás zatuchlým dechem. Husákovi potomci vládnou na Slovensku. U nás zvedají hlavu komunisté, připraveni posloužit jako béčko ANO.