Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Potkan je v útoku, úkol je zabouchnout dveře

„V našem vchodu žili potkani. My jsme je s kluky honili klacky. Jednou jsem zahlédl obrovského potkana a začal jsem ho pronásledovat, až jsem ho zahnal do kouta. Neměl kam utéct. Najednou se otočil a vrhl se na mě. Bylo to nečekané a docela děsivé. Teď už potkan honil mě. Přeskakoval schody, skákal po patrech. Byl jsem ale stejně rychlejší a zabouchl jsem dveře přímo před jeho čumákem.“

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

To je nejsilnější dětský zážitek leningradského chuligána Vovy Putina. Popsal ho v knize vydané v roce 2000. Útlocitné čtenáře, kteří nechtějí, aby to byl chuligán, odkazuji na knihu. Putin se tam dokonce ohrazuje, že ho nechtějí takto označit: „To mě ale urážíte. Já jsem byl skutečný hajzlík.“ Dětské zážitky a životní pravidla gangu si přinesl do pokročilého věku. Přidaly se k tomu osobnostní zvláštnosti a je z toho neurotický malý pán, který má utkvělou paranoidní představu, že potkan je on a že ho honí svobodný svět.

Potkan měl jen zuby a drápy, Putin má jaderné zbraně. V neděli nařídil, aby byly uvedeny do stavu bojové pohotovosti. Nehodlá se zastavit, dokud nebude naplněn jeho plán: vzkřísit Ruskou říši a pokořit Západ. A když to nepůjde?

K tomu se vyjádřil před třemi roky. Ohledně vidiny použití jaderných zbraní Ruskem uvedl: „Ano, pro lidstvo to bude globální katastrofa. Pro svět to bude globální katastrofa... Ale k čemu je nám svět, když v něm nebude Rusko?“

Teď musí politici zemí svobodného světa, který je smrtelně ohrožen agresivním potkanem, na jehož rozkaz zabíjejí ruští vojáci děti a ženy na Ukrajině a ničí nač dosáhnou, najít způsob, jak před tímto zvířetem zabouchnout dveře. Potkaní ksicht se vyloupl z mlhy zastírající vnímání drtivé většiny obyvatel, ale také politiků euroatlantické civilizace tak výrazně a tak bolestně, že už nikdo neváhá, jestli by nebylo lepší mu dát extra mňamku anebo na něj laskavě mluvit, aby se hlodavec uklidnil.

Česká vláda se v těchto dnech chová přesně tak, jak se má chovat vláda jediného státu EU a NATO, který má dvojí trauma z minulosti. Mnichovská zrada 1938 a srpnová okupace 1968 vybavily Petra Fialu silným mandátem, aby trval na co nejtvrdších protiopatřeních vůči Kremlu.

Lidi, vzpomeňte si, jak mnozí říkali, že jejich hlas ve volbách nic nezmůže. Pak se tito váhavci překonali, šli loni v říjnu k urnám, zvolili současnou vládu. A teď si představte, že by Česko v těchto dnech řídil blábolil Kečol. Všechno nakonec souvisí se vším.

Výběr článků

Načítám