Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Plnou parou zpět v čase

Na nedávném filmovém festivalu v Cannes představil ruský režisér Kirill Serebrennikov svůj nový snímek Čajkovského žena. Název díla naznačuje jeho obsah. Je to příběh ženitby geniálního hudebního skladatele. Výsledkem tohoto Čajkovského činu se stalo jeho vlastní hluboké duševní trauma a blázinec pro jeho manželku.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Proč? Tady je úryvek z dopisu Petra Čajkovského bratru Modestovi: „Chtěl bych ženitbou nebo jakýmkoli veřejným vztahem s ženou zacpat ústa různým odporným tvorům, jejichž názor není pro mě sice důležitý, ale může rozladit lidi, kteří jsou mi blízcí… Tolik jsem utkvěl ve svých zvycích a zálibách, že je nemohu ihned odhodit jako starou rukavici. Navíc není mi vlastní železná síla vůle a po mých dopisech k tobě jsem už asi třikrát spadl do víru přírodní smyslnosti…“

Čajkovskij byl homosexuál, ale za žádnou cenu nechtěl, aby se o tom vědělo veřejně. V době, kdy ho doslova uhnala Antonina Miljukovová, kterou její profesor na konzervatoři Eduard Langer ohodnotil jedním slovem: „Blbka“, byl právě zamilován do mladého česko-polského houslisty z Ukrajiny Josefa Kotka. Jenže manželství muže a ženy mělo v carském Rusku posvátný nádech a homosexualita se pouze mlčky tolerovala.

Antonina nebyla s to nic pochopit a nakonec se zbláznila, Petr se do konce života touto epizodou trápil. Jejich nešťastná svatba se konala v roce 1877. A v roce 2022 chystají vládní lidovci zakotvení do Ústavy České republiky manželství jako svazku muže a ženy.

To je skok, co? Není to náhodou ode mne srovnávání nesrovnatelného? Sotva asi očekáváte, že vám tady napíšu, že je. Na mně ovšem leží povinnost toto srovnání odůvodnit.

Do poměrně dávné minulosti jsem se vydal proto, že podobné myšlenkové pochody tam bezvýhradně patří. Nic proti tomu, že v dnešní společnosti žijí lidé, kteří dodnes považují manželství pouze za svazek muže a ženy. Mnohem horší je, když se chystají z výšin vládní moci vnutit tento způsob života těm členům společnosti, kteří mentálně nezůstali v 19. století a chtějí svůj život strávit podle měřítek současnosti, která přeje lidské svobodě.

Je možná námitka, že současnost znamená také mnoho států, které neuznávají manželství pro všechny. Je to správná připomínka. Podívejme se, jak vypadá příslušná mapa.

Černá barva vyznačuje území, které je typické svým úprkovitým pohybem zpět v čase, jehož průběžným výsledkem je všeobecné tmářství doprovázené agresí zaměřenou na zabíjení a ničení vlastních a cizích lidí. Návrh na zamítnutí manželství pro všechny a naopak na ukotvení norem platných pro tmáře je pro Česko nástupem na cestu plnou parou zpět v čase.

Výběr článků

Načítám