Článek
Jednoznačné a zřetelné vyjádření nepoučeného a nekvalifikovaného hodnotitele je mnohem jednodušší. To předvedl ihned na začátku soudu s Babišem spolek Milion chvilek za demokracii.
Před budovu, v níž líčení probíhalo, umístil klec s hercem, který představoval Babiše coby vězně. Herec se také příznačně pitvořil, aby byl Babišovi podobný. Mluvčí spolku novinářům přitom říkala, že tady jsou jeho členové od toho, aby hlídali demokracii.
Ve skutečné demokracii zatím teprve začala procedura podle stanovených pravidel a teprve na jejím konci zazní, zda je Babiš opravdu odsouzený kriminálník, anebo zda do vězení nepůjde, protože k tomuto verdiktu neshledal soud dostatečné důvody.
Milion chvilek vlastně jenom navázal na několik vzorů z minulosti. Nejblíže v čase byl tzv. vězeňský autobus Pirátské strany.
Tehdy Piráti bez soudu, jen s planoucím zrakem vlastní spravedlnosti, oblékli do vězeňského oděvu řadu politiků a Babiš byl tenkrát mezi nimi. Z těchto politických pampersek už Pirátská strana podle všeho vyrostla, zato Milion chvilek si je slavnostně nasadil.
Planoucí oči samozvaných určovatelů viny svítí z dějin nepříjemným světlem. Omezíme-li se na minulé století, najdeme v této kategorii mladé leninovce a pak stalinovce, poválečné čs. svazáky, Maovy rudé gardisty, ale také dospělou odnož v podobě českých Revolučních gard a původních Lidových milicí.
Historické prameny a pamětníci (ti často sami jako příklad) svědčí o tom, že nešlo pouze o sběř lačnou po vraždění, plenění a nacpání břicha. Vždy se mezi touto cháskou vyskytli jedinci s planoucíma očima, pro které byla idea spravedlnosti – v jejich pojetí – nade všechno. I nad člověka.
Dobře to ukazuje epizoda z nezapomenutelného filmu Tengize Abuladzeho Pokání. Mladá čekistka extaticky zazpívá Ódu na radost a má oči jako v orgasmu, zatímco zvuky této hudby jsou podkresem scény mučení a následné vraždy nevinného člověka.
V ódě se zpívá: „Alle Menschen werden Brüder.“ To je ovšem utopie. Všichni lidé se nikdy nestanou bratry. Vždy bude mezi různými lidmi nevraživost, zášť a nenávist. Právě pro tento případ vymyslelo lidstvo soudy.
Je to lidský vynález, tudíž není a nebude nikdy dokonalý. Řídí se ale podle určitých pravidel a dává šanci nejen obžalobě, ale i obhajobě. Jinými slovy, když bude na závěr soudu prohlášen Babiš za nevinného, do cely nepůjde, i kdyby si to přála většina obyvatel ČR.