Článek
Nějaký čas jsem si říkal, že nevím, zda mám správný dojem, co se týče kampaně Pirátů. Ten totiž nastartovalo vystoupení předsedy jejich poslaneckého klubu Jakuba Michálka v rozpravě o vyslovení nedůvěry Babišově vládě. Řekl tam mnoho, ale mě zaujaly dva body.
Zaprvé: „My jsme šli do politiky proto, aby byla slušnější. Někteří z nás třeba dostávali nabídky, aby studovali v Americe nebo v jiných státech na prestižních univerzitách, a místo toho jsme si řekli: chceme udělat něco pro naši zemi, abychom se nemuseli stydět za naše politiky, aby mladá generace pomohla kultivovat českou demokracii. Ale místo toho se tady rozjíždí obrovská salva nadávek, nálepek, nesmyslů, kravin a tak dále. V podstatě mi to připomíná způsob, jakým komunistická strana kdysi vystupovala proti Chartě 77.“
A zadruhé: „My třeba děláme diskuse mezi seniory a mladými, aby si vyměňovali zkušenosti a pohledy na svět, ale nepodporujme tento způsob strašení seniorů a seniorek šířením naprostých kravin. (Potlesk v lavicích Pirátů.) Když jsem byl na venkově, tak jsem se tam sešel mimo jiné s jednou sedmdesátiletou moudrou tetou a ta říkala: Já kraviny nečtu.“
Odpovídá to stylu současné pirátské kampaně. Viditelně se rozhodli, že nastaví druhou tvář, kamení budou sbírat a budou objímat. Každého, kde včas neuteče. Pro tento způsob získávání voličů existuje výraz catch-all party. Andrej Babiš to říká česky o ANO: „Jsme tady pro všechny.“ Piráti jdou v Babišových šlépějích a cílí na moudré tety (to je prosím zkratka a nadsázka, ale výraz je autentický).
Je bezesporu vnitřním rozhodnutím každé strany, koho bude chtít oslovit před volbami. Jenže si stejné věci všiml i kolega Jiří Pehe, což mě ujistilo, že nejsem se svými úvahami sám.
Někdy v dubnu, když byli @PiratskaStrana dosud nejvýš v preferencích, jako by začali hrát opatrně při zdi. Nejsou vidět a slyšet. Dokonce ani když MZ odporným způsobem zautočí na sexuální menšiny a ženské hnutí nebo Babiš útočí na EU kvůli kritice jeho konfliktu zájmů
— Jiří Pehe (@JiriPehe) June 30, 2021
Sbírání kamení a objímání je bohulibá činnost. Možná podobně uvažovali misionáři, kteří šli mezi bohaprázdné kmeny s posláním šířit tu pravou víru. Jenže jejich zbožná přání zpravidla nepadla na úrodnou půdu. Ti šťastnější splynuli s neznabohy. Obvykle však misionáři buď prchli, anebo byli spapáni. Kroniky neuvádějí, jestli někomu z nich přitom pomohlo, že byl napravený pirát.