Článek
Nechme Slovensko činit to, co demokraticky nařídila tamní většina, a otevřme dveře do vlastních pokojů. Poučme se ale přitom ze slovenského příběhu. Jeho jádro popsala Magda Vášáryová: „Progresivní a proevropští voliči si neuvědomili, že je to znovu černobílý zápas. Ano, nebo ne. A bohužel rozložili síly. Nepochopili, že v těchto volbách nešlo o programy, o hodnotové nastavení.“
Podle Vášáryové na Slovensku existuje zhruba 35 procent voličů, kteří si přejí vrátit vývoj zpět. Sní o minulosti, jsou proti Evropské unii, chtějí mír za cenu zničení Ukrajiny. „Vůbec si to neuvědomují. Chtějí všechno úplně jinak, než jak to je. Třetina občanů vnímá Slovensko někde úplně jinde, než kde doopravdy je,“ uvedla.
Že to zní povědomě v českých poměrech? Dokonce i ta částka, tedy procentní podíl takových voličů, skoro souhlasí. Co jsou zač? Pojďme ke kořenům. Víte, odkud jsou tato slova? „Od minulosti spějme zpátky, otroci, vzhůru k cílům svým. Již chví se světa základ vratký, my ničím nejsme, buďme vším.“ Je to Internacionála. Co napáchali otroci, kteří se v souladu s touto nenávistnou hymnou stali vším, víme z dějin 20. století. Teď se to vrací a – můžete se klidně smát, nic to na věci nemění – jde to sem z východu, z Putinova Ruska.
Po Maďarsku a Slovensku by se měla podle moskevských pánů těchto otroků, kteřížto pánové sami vzešli z otroků a nikdy se otrocké mentality nezbaví, ocitnout na východní straně nově budované železné opony po dalších volbách Česká republika. Z Fialovy vlády jsou slyšet spíše výzvy k imaginární jednotě společnosti než jasná slova o tom, že značná část české populace představuje významné ohrožení demokracie a západní orientace společnosti.
V neděli zažila Varšava milionový pochod proti vládě PiS před nadcházejícími historickými volbami. Lídr opozice Donald Tusk řekl: „Kdysi dávno jsem měl pocit, že jsem opravdovým rytířem svobody, ale přeháněl jsem. Neuměl jsem vybudovat sílu, neuměl jsem přesvědčit jiné, aby bojovali o poctivost a svobodu. Celý náš život je boj. Pokud nebojujeme, jsou poctivost, svoboda a spravedlnost bezradné.“
Mloci útočí a otroci spějí k cílům svým, vážené spoluobčanky a spoluobčané. Vláda, která spoléhá na to, že tady nikdo jiný relativně příčetný k mání není, a přitom se chová jako pan Povondra, si nezaslouží místo ve Strakovce, nýbrž ve vrátnici.