Článek
Už víme, že mnohaleté zkoumání, zda v kauze Čapí hnízdo šlo o malý či střední podnik, má státní zástupce za sebou a došel k závěru, že Babiš nemusí v této věci předstoupit před soud. Slýcháme zároveň drahnou dobou, že lidé, kteří pracovali v orgánech činných v trestním řízení a měli co dělat s Babišovou kauzou, se nakazili myšlenkou, že z této práce odejdou. Infikován tímto záměrem je i vyšetřovatel kauzy Pavel Nevtípil.
Nejedná se přitom jen o policisty, kteří o Babiše zavadili. Výpověď bývalého náměstka ředitele Státního fondu životního prostředí Lea Steinera o tom, proč byl odejit z funkce, obsahuje jeho diagnózu současné společnosti: „V České republice v tuto chvíli v osobách, které reprezentují a řídí tento stát, není záruka toho, že řízení státu probíhá transparentně a rovně.“ zde.
Jak by jeden rád řekl, že Leo Steiner přehání! A pak si přečte, ten jeden, čerstvou zprávu, že Babiše zase vysekali z odpovědnosti. Tentokrát to udělal Středočeský kraj, který vede Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO zde.
Středočeská hejtmanka za ANO se ale ohradila proti názoru, že fandí svému velkému bossovi, již v únoru, kdy krajský úřad poprvé věc řešil. Zdůraznila tehdy, že jde o úkony státní správy, které nepodléhají politickému vlivu a jsou na něm nezávislé. „Zásadně odmítám, že bych se jakkoliv snažila ovlivnit výkon státní správy, a to v jakémkoliv případě, nejen ve správním řízení, které se týká Andreje Babiše,“ uvedla Pokorná Jermanová.
Stejná osoba je místopředsedkyní ANO. ANO je Babišovo a Pokorné Jermanové patří následující vznešená slova: „Každý máme svou lopatku a myslím si, že úlohou prvního místopředsedy je lopatky u lidí hledat a zapojovat je do týmu, abychom vytvořili velký kolos plný lopatek, který rozproudí zažitou řeku, která si teče líným proudem.“ Jako kdybych viděl nebožtíka Zdeňka Srstku s tváří Pokorné Jermanové, kterak kráčí prostorem ANO a říká: „Lopatky. Lopatky. Lopatky. Lopatky.“
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Premiér v pondělí v návaznosti na skončení středočeské věci uvedl, že „bylo jasné, že to takhle musí dopadnout“. Mám-li navázat na poetickou místopředsedkyni, vidím obraz veliký: kolos ANO lopatek řeku nejen rozproudil, ale snaží se obrátit její tok. Vzniká z toho pocit, že jsme obklíčeni slony s prachama v chobotech. Anebo, když půjdeme do české filmové klasiky… zde.