Článek
Premiér a předseda ODS Petr Fiala nedávno pootevřel dvířka do své uvažovny. „Říkám všem, jako politolog i jako politik: průzkumy nevyjadřují to, jak dopadnou volby. Takže je zbytečné komentovat, jaké budou koalice. Já to určitě dělat nebudu. Moje starost je, aby volby vyhrála koalice Spolu a aby je vyhrála jasně, aby koalice Spolu byla ta, která bude určovat další vývoj. Přál bych si, aby bylo úspěšné hnutí STAN, abychom mohli sestavit koalici a pokračovat. To je můj cíl,“ řekl Fiala.
Jenže v dalších větách se čtenáři dozvěděli, že si jen hrál na Joanne Rowlingovou. „Když my budeme mít třicet procent a STAN bude mít šestnáct procent, tak je to hotovo, tak sestavíme vládu, to na mandáty vyjde… Ale teď si fakt hraju. Prosím vás, toto je legrace. Toto nemyslím vážně úplně celé,“ dodal.
Zároveň se dozvídáme, že politik ODS s nejlepšími volebními výsledky, což je jihočeský hejtman Martin Kuba, přistupuje ke koncepci Spolu jako pes k čubě, která mu nevoní. Nenechává nikoho na pochybách, že by si přál ODS, která není vázána demokratickými partnery v této koalici.
Pak ale dostane klíčovou otázku: „Fiala koalici ODS s ANO odmítá. Podle vás by k diskusi tato varianta byla?“ Odpovídá: „Z principu koalice nekomentuji. Nám v jižních Čechách se opakovaně daří ANO porážet a koalici s ním nepotřebujeme. Myslím, že subjektů, které se budou chtít spojit s ANO, bude ve Sněmovně víc. Určitě ODS někdo snaživě předběhne.“
Jenže kdyby vítězem voleb byl Andrej Babiš, mohl by ty, kteří ODS předběhnou a řeknou: „Předsedo, tady máš mě, Tomia, a mě, Filipa, dělej s námi, co uznáš za vhodné, jen nám přiděl fleky“, poslat do háje. V porovnání s případnými byznysmeny z ODS, kteří by svou zradu na demokratických voličích mohli šikovně omluvit snahou o demokratické ukočírování Šíleného Andyho, by se SPD a Motoristé, neřkuli Konečná KSČM jevili jako béčkový artikl.
Vývoj po volbách by stál a padal s tím, zdali jsou v ODS korouhvičky, které by preferovaly účast v Babišově vládě před živořením v opozici? Proč by nebyly. Jak se říkalo v socialistickém vtipu o sloganu Vše ve jménu člověka, vše pro blaho člověka: „Ano, a dokonce známe jméno tohoto člověka!“
