Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Normalizace 2.0

Proč vlastně strávilo Československo dobu od roku 1970 do roku 1990 ve stavu, který nazvali jeho tvůrci normalizací? K jakému normálu to měl být návrat? Kdo po celou dobu tento stav bral jako normální? Proč nakonec skončil?

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Podle hlavounů v členských zemích Varšavské smlouvy, především v SSSR, vybočilo tehdejší Československo v roce 1968 z normálu, který v sovětském bloku musel povinně platit všude. Normální bylo zřízení, v němž byli jádrem tzv. obyčejní lidé vedení jak jedinci, kteří z nich vzešli a měli mimořádně ostré lokty, tak jedinci, kteří měli jiný sociální původ, ale dali se do služeb systému.

Zaslouží si vysvětlení pojem obyčejní lidé. Jsou to ti, pro které je normální žít v nesvobodě, pokud jejich žaludky jsou spokojeny a kolem nich je všechno známé, beze změn. Normalizace, to byl návrat k moci vůdců těchto lidí a vzájemná dohoda, že když budou držet hubu k tomu, co se v zemi děje, bude líp.

Náramně to většině tehdejších obyvatel Československa vyhovovalo. Na ty, kteří byli s nesvobodou nespokojeni, donášeli stranickým a státním orgánům. Žili by takto blaženě dodnes, ale onen systém postavený na průměru a podprůměru a na uplácení státními penězi přestal zajišťovat slíbená blaha. Státní prachy došly, sovětský kmotr se hroutil, systém se otřásl v základech, a pak to všechno žuchlo do propadliště dějin.

Po 35 letech od této kolize se situace opakuje. V roce 1968 čelilo výzvě k odchodu do svobodného světa Československo. Proces nebyl dokončen kvůli vpádu vojsk a normalizaci. Před několika málo lety se ocitl před výzvou přechodu do nové fáze vývoje lidstva celý svět. Dilema bylo jasné: lze čerpat z úspěchů nových technologií měrou dříve nevídanou, ale budou to provázet dva jevy. Absence jistot a nepotřebnost pro takový svět jedinců, kterým příroda nedala do vínku přidanou hodnotu intelektu či mimořádné šikovnosti. Tedy obyčejných lidí.

Takový svět by pro ně byl nepřátelský a tím pádem nenormální.

Okamžitě se našli vůdci, kteří za prvé do úmoru tvrdili obyčejným lidem, že ti chytřejší a šikovnější jsou jejich hrobaři, a za druhé že jenom oni, vůdci, zajistí, že žádný progres tady nebude a že po nastolené normalizaci bude líp.

Po znovuzvolení Donalda Trumpa díky jeho rozdávání erárních peněz za covidu a do značné míry silami starších nevzdělaných bělochů začala v západním světě normalizace 2.0. Kdo si ještě pamatuje čs. normalizaci, ví, co má očekávat. Mladší se poučí v praxi.

Cokoli nad obyčejnost, tedy nadprůměr, bude podezřelé. Státní prachy se budou rozdávat. Pak dojdou a zhroutí se to. Ale až za dlouho.

Související témata:

Výběr článků

Načítám