Článek
První bod je jednodušší. Má někdo dojem, že v Česku existuje cenzura? Tak širokou paletu všelijakých výroků aby jinde pohledal.
Není řeč jen o sociálních sítích. Soukromá a veřejnoprávní média jsou plná výstupů nejrůznějších, často roztodivných či prolhaných individuí, které nikdo v jejich nadšeném pobíhání v prostoru obecného vnímání příliš nebrzdí.
A to už vůbec nemluvím o Sněmovně, která je přímo ukázkovým kolbištěm, na němž se pravidelně a hlasitě vyskytují všechny typy jedinců, nejaktivněji pak hlupáci/ačky a lháři/ky. Je to tak správně? Myslím si, že ano.
Veřejný prostor má v demokratické zemi sloužit jako aréna pro všechny občany se všemi druhy postojů. Jediným omezením by mělo být porušení zákona, ke kterému by v procesu prezentace a výměny názorů mohlo dojít. Máš za přítele chytrého člověka, který má jiným co říct? Má nárok promluvit veřejně. Máš za souseda naprostého idiota? I ten na to má nárok, protože tento idiot má za přátele stejné či podobné idioty, kteří ho mají za chytrého člověka, který má lidem co říct.
A teď k druhému bodu, tedy jestli je vymahatelná debata s idioty a respekt k jejich názorům. Moje odpověď zní ne.
Předem se omlouvám, že budu osobní, ale nejlépe se mi to ukazuje na vlastním příkladu. Pod mými texty běží dlouhé měsíce, ba léta výměny názorů čtenářů a čtenářek. Do tohoto kolotoče pravidelně přispívají lidé s velkým penzem znalostí, promyšleným vztahem k životu, schopní vnímat a analyzovat věci. A pak je tam stálé stádečko bytostí jiného druhu.
Nejde jim nikdy o debatu k obsahu, protože s obsahem zásadně, z různých důvodů, nesouhlasí. Jejich argumenty na věčné časy a nikdy jinak jsou dva. Jednak že se autor narodil v Rusku a jednak že byl členem komunistické strany.
Jenže autora se nikdo neptal, kde by se chtěl narodit. Jakmile to šlo, vybral si svobodně jinou zemi. A co se týče členství u komunistů, je to přímá lež. Stěží bych toužil po členství ve straně, která svého času poslala do lágru oba mé dědečky. Nejlepší ale byla odpověď jednoho z mloků, kterého jiný diskutující upozornil, že ohledně této věci lže: „Já si prostě myslím, že u komunistů byl.“
Takže ne. Už nejsme ve společnosti, ve které platilo: „Všichni jsme odboráři, tykáme si a říkáme si soudruhu.“