Článek
Adama Michnika cituje Miloš Zeman opakovaně. Konkrétně tento výrok: „Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi dnes nemusím být statečný.“ Michnik je tedy člověk, kterého by mohli poslechnout i Zemanovi příznivci.
Zemana Michnik v rozhovoru pro Deník N zařadil, spolu s Andrejem Babišem, mezi tvůrce naší současné situace: „Ta mi stále více připomíná, až se to bojím říci, období normalizace. Tedy normalizace bez sovětských vojsk. Odstraňuje se u vás vše, co bylo v politice a v duševním životě nejlepší, nejzajímavější, co přinášelo hodnoty do světové kultury. Ke slovu a do politiky se dostává čecháčkovství, průměr, šeď, druhořadost.“
Jasně že bez sovětských vojsk, což potvrzuje i čerstvě vydaná veřejná zpráva BIS o situaci v České republice. Je to hotová akce Z: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé. Jejich činnost je věcí diskuse a kritiky v rámci svobody slova a případně občanskoprávních sporů, čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie.“ zde.
Tento historický vývoj se odráží také ve volebních preferencích zde. I tady je vidět, že většina voličů odmítá ty násilně naroubované západní hodnoty, jako je například tradiční politická strana. Vracejí se k tradici vůdce, pána, kterému se slouží, od něhož se přijímají milodary a jehož moudrost je nad jejich chápání, i kdyby byl úplný magor.
Pohled na tyto volební preference naznačuje trend mizení řady politických subjektů a rozdělení politické scény na tři části. ANO obsluhuje občany s normalizační mentalitou. Má výrazný náskok, podle stavu mysli obyvatelstva. ODS shromažďuje národní konzervativce s přesahem k nacionalistům. Piráti zbyli liberálním demokratům, ačkoli ještě před řadou měsíců měli k této straně mnoho výhrad.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Kdyby se tyto trendy potvrdily ve volbách, vláda by se zdánlivě skládala s obtížemi. Ale vodítkem budiž vztah k nedávné návštěvě Viktora Orbána v Česku. Tomuto šampionovi národně konzervativní normalizace se dostalo vlídného přivítání jen ve dvou ze tří zmíněných subjektů. Šlo o ANO a ODS. Michnik napovídá ještě více: „Jsem si jist jen tím, že dnes to hlavní dělítko neběží mezi pravicí a levicí, ale mezi otevřenou a uzavřenou společností.“