Článek
Není bez zajímavosti, že ho vděční občané i s tímto vědomím dvakrát za sebou zvolili všelidovým hlasováním na Pražský hrad. Jenže to není výjimka. V Rusku třeba lid opakovaně dává do čela historických osobností svých dějin Josefa Stalina, který byl prokázaným masovým vrahem.
Miloš Zeman obohatil výkon prezidentské funkce mnoha kudrlinkami. Nezapomenutelná je jeho instrukce, co je třeba udělat se Stranou zelených: „Vypálit, počůrat, posolit.“ Mezinárodního ohlasu se dočkal návod, jak zacházet s novináři. Byl sice poněkud zbytečný, protože říkat, že žurnalisty je třeba likvidovat, člověku, který se tím ve své zemi úspěšně zabývá, zatímco sám Zeman nedokázal zničit v Česku ani jednoho, je takové kibicování. Ale nahlas to předtím žádný prezident neřekl, takže šlo o zviditelnění Česka ve světě.
Zdálo se, že Zeman nakonec zůstane v paměti spoluobčanů nejen jako huba nevymáchaná, ale jako triumfující hulvát, který smí říkat, co mu slina na jazyk přinese, včetně lží a urážek, protože se pohodlně schovává za prezidentský úřad. Jenže tak dlouho chodil se džbánem pro tuto otrávenou vodu, až se ucho utrhlo.
Ústavní soud zboural Zemanův alibismus. Už nemůže před sebe strkat prezidentskou funkci, kdykoli se mu zamane. Ústavní soud prolomil zeď zoufalství, které se pokoušelo o mnoho občanů České republiky, když museli dlouhá léta pozorovat v nejvyšším úřadu v zemi řádění štamgasta putyky U lháře. Padl nesmyslný předchozí verdikt, že si ústa na špacír pouští prezident, ale omlouvat se za něj musí bůhvíproč ministerstvo financí, které má svých problémů i bez Zemana dost.
Pro politické analfabety, kteří v poslední době dávají ve veřejném prostoru na odiv svou agresivní prostoduchost, připomínám, že nežijeme v monarchii ani v takové republice, kde jediným měřítkem pravdy a práva je hlava státu. Ústavní soud je stejně důležitý prvek státu a jeho verdikt je v souladu s českými zákony.
Na Zemana tedy použil metlu a celá situace připomněla scénku, kterou znají miliony lidí. Na lháře první kategorie byl tedy zapotřebí Ústavní soud. Na stejný neřád o několik stupňů níž, což bylo lhaní ministryně financí Aleny Schillerové, stačí zdravý rozum a jasné důkazy.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Zeman poměrně brzy nastoupí do velkého hmoždíře a zmizí nad stromy. Už patří jenom minulosti. Na ostatní lháře mají lidé jedinou, leč účinnou metlu. Jsou to volby.