Očima Saši Mitrofanova: Je k něčemu dobrý socanský ocas?

Takto včera odůvodnil místopředseda ČSSD Michal Šmarda své rozhodnutí odstoupit z pozice kandidáta této strany na ministra kultury zde. Tím otevřel sociální demokracii dveře k tomu, aby v Babišově vládě zůstala. Samozřejmě pokud v pátek na předsednictvu strany nepřevládnou hlasy, které žádají odchod z kabinetu.

Nejhlasitěji po tom volá ústecká krajská organizace. Zároveň chce rezignaci předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Tento požadavek spojila s podporou Jaroslava Foldyny. Kdyby člověk nevěděl, že Foldyna je stále členem soc. dem., dávno by ho zařadil do Trikolóry Václava Klause ml. Přesto ho ústecká krajská organizace brání jako správného sociálního demokrata proti špatnému sociálnímu demokratovi Hamáčkovi. Když dodáme, že v ČSSD neplane nikdo víc láskou poslušného syna k panovačnému otci než Foldyna k Zemanovi, dostává obraz závěrečné tahy.

Odchod soc. dem. z vlády je v Zemanově zájmu. Jeho spojenci uvnitř strany mu chtějí pomoci. Kabinet bez soc. dem. postavený na dezertérech jako Foldyna a Antonín Staněk, komunistech a nacionalistech, tedy Zemanově politické obsluze, by byl zcela v prezidentově režii, která by mohla zahrnovat jeho vděčnost zahraničním přátelům, jež má pouze v Rusku a Číně.

Nevíme ovšem, jak se ČSSD v pátek nebo třeba později rozhodne. Ale v každém případě, ať už v Babišově vládě zůstane, nebo nikoliv, se už nezbaví přiléhavého označení ocas, které jí dal její vlastní místopředseda. Nečleny a nesympatizanty soc. dem. by však mohlo zajímat, jestli není tento socanský ocas k něčemu přece jen dobrý.

Pro vyhodnocení bude třeba připomenout rámec dění, které není jen české ani pouze evropské. Lidstvo jako kdyby se v mnohém vracelo do 30. let minulého století. Opět je tady nacionalismus, nacismus a fašismus. A znovu se zvedají tzv. široké lidové masy, které si myslí, že najdou v těchto lidožroutských učeních zdánlivé řešení svých problémů. Není možné nevybavit si slova Kazatelova: „Co bylo dříve, to zase bude, to, co se dělo, se bude dít. Není nic nového pod sluncem.“

Je tu ale teoretická šance, že při každém novém opakování se může ta část lidstva, která je vnitřně svobodná, zmoci na odpor proti nátlaku opačné části obyvatelstva, která ráda prodá svobodu, jako Ezau prodal své prvorozenství Jákobovi za čočkovou kaši zde.

Takto viděno se hodí i ocas, který aspoň trochu brání tlamě požrat vše, co tlama nenávidí. Otázka ale je, jestli bude v tomto konkrétním případě tento ocas dost vztyčený.