Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Hladové prase by mělo dostat stopku

Nelze vyloučit, že se Miloš Zeman hodlá s politickými funkcemi rozloučit dárečkem zcela ve svém stylu. Když už nemůže rozleptávat mechanismus demokratického státu, tak jak to dělal dlouhá léta, protože od přímé podpory vrahovi Putinovi musel, byť nejspíše naoko, couvnout, udělal by paseku odlišným způsobem.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Laicky bych to přirovnal k situaci, že si někdo vezme ženu, byť je stále ženatý. Není-li muslim a žije-li v zemi jako Česko, dopustí se bigamie a spáchá trestný čin dvojího manželství. Zeman, jak se stále více nese veřejným prostorem, by mohl spáchat podobnou věc. Jmenoval by předsedu Ústavního soudu v době, kdy tato instituce svého předsedu má a bude ho mít do srpna příštího roku.

Tento potenciální klacek hozený pod nohy justici v těchto dnech probírají odborníci a nedocházejí k jiným závěrům, než že by šlo o výrazný krok směrem k narušení stability českého státu. Kdo by z toho těžil v podmínkách války, kterou vede proti Česku a dalším demokratickým státům Rusko, je nabíledni. Nemusel by u toho Zeman bombasticky odsuzovat Putina, jak to dělá po 24. února kudy chodí. Stačilo by, že by mu posloužil.

Vzniká ovšem otázka, proč nikdo z účastníků debat neřekl, že jde o naprostý nesmysl a že přece nemůže hlava českého státu tak výrazně a okatě sloužit cizí nepřátelské mocnosti. Důvod, proč to nezaznělo, je zjevný. Sám Zeman deset let pracoval na tom, aby mu rozumný člověk nevěřil, ani že se Zeman jmenuje, a naopak věřil, že je oddán cizím mocnostem, konkrétně Rusku a Číně. Teď pouze sklízí plody své usilovné práce.

Všichni zájemci z řad veřejnosti se také za dobu, co je Zeman na Hradě, mohli přesvědčit, do jaké míry ho ovládá démon pomstychtivosti. Jako správný malý človíček si pamatuje každého, kdo jeho nestabilní mínění o sobě ovlivnil veřejně proneseným negativním soudem, a mnohokrát ukázal, že je dost malicherný na to, aby takovému člověku obrazně řečeno naplival do kafe.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se už dlouho netají zklamáním a znechucením z toho, co se z jeho někdejšího politického spojence Zemana stalo v prezidentském úřadu. Bylo by to ryze zemanovské, kdyby zrovna tohoto muže na svém odchodu kopl do holeně způsobem, který ještě ovládá.

Mně se při té příležitosti pořád vracejí Zemanova slova pronesená v jiné situaci, ale přímo se nabízející pro popis dneška: „Prase bylo hladové.“ Nadcházející volba hlavy státu by měla zajistit, aby další hladové prase dostalo stopku.

„Pokus o přežití vlastní smrti.“ Zeman nemůže tunelovat pravomoci příštího prezidenta

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám