Článek
Konkrétněji popisuje problém ukrajinský autor Serhej Ilčenko: „Vstoupili jsme do období, kdy se světová zaostalost konsoliduje a připravuje se zasadit Západu rozhodující ránu, což znamená konec stability, ať bude výsledek tohoto boje jakýkoli. Ale světová zaostalost ve své nynější podobě žije ze zdrojů rozvinutých zemí… Jestliže zaostalost dokáže zruinovat Západ, přijde o ekonomickou základnu a sama půjde do ruin…
Aby se Západ vyhnul zruinování, potřebuje politickou vůli založenou na aktivní a rozzlobené menšině, která je schopna sebeorganizace a je připravena uchýlit se k nedemokratickému násilí, mimo jiné i na obranu západních hodnot. Nic takového však dnes na Západě, v každém případě v Evropě, neexistuje. Poslední nadějí jsou Spojené státy, ale i tam je situace nesmírně složitá.“
Není náhodou, že autor je z Ukrajiny. Jeho země a Izrael jsou dnes těžce zkoušenými výspami našeho světa. A není náhodou, že autor ani drtivá většina Izraelců nemá žádné pochybnosti, jaká záplata patří na hrubý pytel. Hrubá, jak jinak, když vám jde o krk.
Moje texty jsou určeny chytrým lidem, i když je omylem čtou i zástupci jiného oddílu, ne tolik slušného. Nebudu proto vysvětlovat, co ohrožuje naši civilizaci zrovna dnes, které jsou to země a jaké tupé davy. Místo toho dodám další citaci a ano, je to zase od Borise Strugackého, protože géniům se musí dopřát sluchu.
Už po smrti bratra Arkadije napsal, jaký měl být jejich poslední sci-fi román. Šlo o uspořádání světa, jaké vyplývá z lidské přirozenosti. Tento svět sestával ze tří kruhů. Do vnějšího kruhu mířil veškerý odpad společnosti. Další kruh byl obydlen obyčejnými lidmi. A uprostřed byl svět, který obývali výhradně talentovaní, milí lidé, kteří důsledně ctili všechna přikázání nejvyšší morálky. Každý se neomylně ocitl ve „svém“ kruhu. Společnost jemně (bylo-li ale zapotřebí, pak i drsně) vytlačovala jedince tam, kam patřil, podle jeho nadání, temperamentu a mravního potenciálu.
A když Maxim Kammerer (ano, byl to on, hrdina několika dalších knih) začal vyprávět cosi o bezbřehém humanismu pozemšťanů, opáčil mu tamější obyvatel třetího kruhu: „Obávám se, příteli, že žijete ve světě, který někdo vymyslel. Před vámi a bez vás. Vám to jen nedochází.“
Přemýšlejme o tom.
Očima Saši Mitrofanova: Samet se trhá
