Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Do Pardubic místo kurníku s liškami

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

I Česká tisková kancelář ve zprávě ze včerejšího summitu zemí východního křídla Severoatlantické aliance v Bukurešti na úrovni prezidentů dala důraz na vojenský aspekt ruské hrozby, která byla důvodem této schůzky na nejvyšší úrovni.

Z hlav států chyběla jen ta naše, protože jí do toho vlezla návštěva Pardubického kraje a pak návštěva jihokorejské prezidentky. Za Česko zaskočil předseda Sněmovny Jan Hamáček. Jako loajální držitel dohodnuté státní politiky v této záležitosti řekl: „Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí Aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí.“

Zmíněné země jsou ty, které mají ostřejší postoj k ruské hrozbě. Jenže na veřejnosti se kolem těchto jednání stále mluví o odstrašujících krocích vůči případné ruské vojenské agresi na území NATO. Jaký div, že člověk hned slyší logické námitky oponentů této myšlenky i jen lidí, kteří se věcí nezabývají, ale něco jim v tom nehraje. Argumentují, že Rusko není tak vojenské silné, aby mohlo napadnout NATO. A že Vladimir Putin snad přece jen není sebevrah, aby vyvolal konflikt, který může skončit třetí světovou válkou.

Mají pravdu. Ale pohled do společné deklarace prezidentů zemí východního křídla NATO (bez Zemana) ukazuje, že zprávy nejsou tím, čím se zdají být zde http://www.romaniajournal.ro/romania-and-eight-other-ex-communist-countries-require-nato-for-additional-measures-against-an-aggressive-russia/.

Klíčové výrazy v deklaraci jsou následující: „strategická odpověď Aliance na dlouhodobé bezpečnostní ohrožení a rizika, kterým čelíme z Východu“, „zůstávající vážné znepokojení pokračujícími agresivními postoji Ruska“, „společná odpověď na objevující se rizika se zvláštním zaměřením na hybridní válku“. A ano, jako jedna z odpovědí „silná, věrohodná a setrvalá vojenská přítomnost Aliance v našem regionu“.

Má nejspíše odstrašovat Putina od klasického vojenského napadení členské země NATO? Určitě, ale nejen to. Co znamená zmínka o hybridní válce? Není to uvědomění, že Rusko ji nevede proti zemím našeho regionu tanky a letadly, ale prostřednictvím skrytých anebo velmi viditelných sítí přímo u nás doma?

Vždycky mě naplňuje němým úžasem osud každoročních zpráv BIS, v jejichž veřejné (co je potom v neveřejné) části bije tajná služba na poplach, kterak naši ekonomiku, politické a veřejné prostory zaplňuje vliv Kremlu. Rána jako z děla – pak ticho po pěšině. To je rok co rok a hybridní objekty zpráv BIS probublávají v poslední době nejvíc skrzevá prezidenta.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Jít do bukurešťského kurníku coby jediná slepice, když je plný lišek, to chce odvahu. Liščí převlek mu dneska už nikdo nevěří. Tak odjel do Pardubic.

Související témata:

Výběr článků

Načítám