Očima Saši Mitrofanova: Dělicí čára jasně nakreslena

Prigožin se nově vyslovil, zda se stane prezidentem České republiky. Jakýsi Selský rozum, který zdůrazňuje, že patří do dezinformační sféry v Česku, mu napsal, že ho chce za hlavu českého státu 52 procent jeho čtenářů.

Překládám značnou část Prigožinovy odpovědi: „Kandidovat v Česku by nebylo fér jak vůči ruským občanům, tak vůči Čechům. Chovám obrovskou úctu ke všem občanům Česka a Slovenska, ale zejména k těm, kteří mají obavy o suverenitu a národní hodnoty vašich zemí. V globalistickém světě se finančně politické struktury Západu bezpochyby snaží rozmělnit národní hodnoty suverénních národů. Proti tomu je třeba nelítostně bojovat…

Mám za to, že Česko musí mít svého národního lídra, jako je Miloš Zeman, který mluví se svým národem, se svými občany stejnou řečí. Vždyť já česky umím bohužel jenom „nazdar – ahoj“. Ale když jsem se v Česku stal populární, jsem připraven stanout bok po boku s tím (člověkem), který může vést český národ v boji za národní hodnoty, a napnout všechny síly k tomu, aby mu Češi mohli důvěřovat. Tím spíše, že Rusko a Česko byly bratrské národy spoustu let a pouze kořistné zájmy Západu a úsilí NATO nás od sebe dočasně vzdálily.“

Koho že to chce šéf násilníků v Česku oslovit? Zcela jistě živný bujón, který se v sobotu přeléval s ruskými a sovětskými vlajkami u ambasády RF v Praze.

Pak bezpochyby jedince v ODS, kteří již dnes nevylučují společné vládnutí Andreje Babiše a … ne, Petr Fiala by to nebyl. Ale takový Jan Zahradil, proč ne? Vláda ANO a ODS by jistě bojovala za národní zájmy ke Prigožinově spokojenosti.

Kdo je jednoznačně na druhé straně dělicí čáry? Prezident Petr Pavel. Že se zastal ukrajinské holčičky napadené českými dětmi, jejichž rodiče jsou kremelským živným bujónem, je jasné určení bojové pozice.

A co vláda? Vzkazy řady jejích voličů svědčí o tom, že pohár jejich trpělivosti je téměř plný.

V každém případě je ale dělicí čára jasně nakreslena. Část spoluobčanů nesporně bude hledat, jak se nepřidat k nikomu. Ale jak se říká, když se nebudeš zajímat o politiku, politika se začne zajímat o tebe.