Článek
První sjednocenou akcí koalic SPOLU a Piráti+STAN se stalo vydání memoranda. Je krátké, ale důležité:
„Pět politických subjektů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Česká pirátská strana, Starostové a nezávislí, sdružených ve dvou volebních blocích, reflektují vůli občanů České republiky po změně vyjádřené skutečností, že tyto strany a hnutí získaly ve volbách většinu poslaneckých mandátů.
Vědomy si své odpovědnosti, rozhodly se deklarovat vůli vytvořit společně vládu České republiky.
Žádají tímto prezidenta České republiky, aby pověřil Petra Fialu jednáním o sestavení takovéto vlády.
Prohlašujeme a potvrzujeme tím i naše dřívější veřejná prohlášení, že žádný ze signatářů tohoto memoranda nevstoupí do jednání s žádným dalším politickým subjektem.
Dohodli jsme se, že v následujících dnech budou naše společná jednání pokračovat a budeme řešit konkrétní programové oblasti a budoucí politické uspořádání.“
Přijetí tohoto memoranda znamená několik klíčových věcí. Vítězná koalice a její partnerská koalice zahájily práci na společné vládě. Už teď. Neexistuje totiž objektivní důvod, proč by to neudělaly. Společně mají ve Sněmovně 108 mandátů. Je to dostatečná většina na to, aby ji využily k sestavení vlády. Tuto práci na formování svého kabinetu nejen zahájily, ale také velmi rychle a rozhodně daly najevo, že s žádnými dalšími variantami nepočítají.
Jakou vizi měl krátce po oznámení výsledků voleb poražený Andrej Babiš, jsme mohli slyšet: hodlá oslovit SPOLU pro vytvoření společné vlády. Tedy pokud ho Miloš Zeman pověří jednáním o sestavení povolební vlády. Tady jsou ve hře dva faktory.
Za prvé musí Zeman Babiše tímto úkolem pověřit. Připomínám, že v ústavě nic takového není, tam jde o jmenování premiérem. Jedná se pouze o ústavní zvyklost, což je ovšem podle Zemana samotného „idiotský pojem“. Zeman by byl, měřeno jeho vlastními kritérii, dobrovolně za idiota.
Za druhé po vydání memoranda demokratických koalic by byl za idiota dvojnásobného, protože by bylo jasné, že jakékoli hrátky s pověřením Babiše jsou jen zlomyslnými průtahy za účelem vyvolání ústavní krize. Zemanovi přátelé v Kremlu by z toho měli radost.
Císař pán je dávno v prachu. Prezident demokratického státu se stará o blaho svého státu, nikoli o jeho rozložení. Zeman má poslední životní šanci zachovat se jako státník, nikoli jako něčí bezmocná loutka.