Článek
Z veřejného působení známe dva velmi aktivní muže, kteří mají společné současné či bývalé propojení s ČSSD. Jednoho sociální demokracie za zvláštních okolností nedávno vyloučila zde. Druhý z ní odešel sám před šesti lety s pocitem nedoceněnosti, ale teď chce zpět zde.
Jakub Patočka je jeden z nejčilejších lidí v politickém, aktivistickém a mediálním prostoru. Před vstupem do ČSSD za sebou měl rozevláté období ve Straně zelených před Martinem Bursíkem. Politicky i publicisticky vystupuje vždy s otevřeným hledím. Zároveň dokáže být politicky i osobně příjemný asi jako Krtek, čistič ucpaných odpadů.
Jenže právě sociální demokracie má ten svůj odtok po posledních volbách zoufale zanesený. Varianta, že se ho pokusí prorazit lidé jako Patočka, obdivovatel neomarxisty Jeremyho Corbyna, uvedla staré partajní kádry v Brně do takového stavu, že ho raději vyloučily. O tom, že by se alespoň zahájilo stranické řízení s místostarostou Brna-Bohunic Milanem Hrdličkou kvůli xenofobním postojům zde, nejsou žádné zprávy.
Hrdlička je tedy pro funkcionáře ČSSD sociálně blízký, Patočka sociálně cizí. Ale kdyby aspoň v této orientaci byli jednoznační…
Když stál v čele soc. dem. Jiří Paroubek, zeptal se mě mailem čtenář Fiala z Brna (nikoli budoucí šéf ODS), co si myslím o předsedových názorech. Napsal jsem mu, co jsem si myslel: že Paroubek není žádný sociální demokrat, ale národní socialista. Pan čtenář podlehl zřejmě celoživotní libůstce a práskl mě Paroubkovi. Ten s velkou pompou zveřejnil toto odhalení nitra zlovolného novináře ve svém tehdejším bulletinu pro členy ČSSD.
Zanedlouho soc. dem. opustil a založil stranu Národní socialisté – Levice 21. století. Zkrachovala ale, kde mohla, tak ji opustil také a teď se snaží o návrat do ČSSD jako její potenciální spasitel. Ale oni ho zpátky nechtějí! No chápete to? Asi si myslí, že národně socialistickou cestu zvládnou vlastními silami, když jim do toho nebudou kecat různí Patočkové, Dienstbierové a Sobotkové.
Jde bezesporu o vnitřní záležitost soc. dem., kudy se chce ubírat. Varovat by ji ale mohly případy dvou bývalých členů jejich partaje. Jaroslav Faltýnek je hrdý První taškonosič Andreje Babiše. Tajemník hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Staník čelí trestnímu oznámení, protože měl podle svědectví některých poslanců prohlásit, že „Židi, homosexuálové i Cikáni by měli jít do plynu“.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Těmito dvěma směry už voliči s podobným genetickým kódem od soc. dem utekli. Jestli chtějí funkcionáři ČSSD prorazit odpad pivem, třebas i ležákem, docílí možná jen zhnědnutí.