Očima Saši Mitrofanova: Chytrému napověz

Můj kamarád z ruského dětství, vlastně jediný, který mi zbyl, je Žid a známe se už šedesát let. Mezi mými kamarády a dobrými známými v Česku jsou také Židé a nedivím se, že si s nimi rozumím lépe než s rádoby slovanskými „vlastenci“.

Přesně vím, že bych nebyl takový, jaký ve svém věku jsem a jiný už nebudu, kdybych nepotkal ať už osobně, nebo a především prostřednictvím knih, filmů a hudby mnoho Židů. Ona totiž první kultura, která mě formovala (pak přišly další), by bez Židů a lidí dalších národností byla nejen poloviční, pravděpodobně by jako zajímavá kultura ani neexistovala. Mám na mysli to, čemu se ze setrvačnosti říká „ruská kultura“.

Mnozí spisovatelé, kteří mě provázejí životem déle než půl století, mají židovské rodiče. Bratři Strugačtí, Vasilij Aksjonov, Jevgenij Švarc, Ilja Erenburg mě zformovali jako člověka i jako publicistu. A když jsem šel dál, objevil jsem Stanisława Jerzyho Lece, Woodyho Allena a spoustu dalších, kteří mi byli blízcí svým humorem a postojem k životu.

Vážím si kromě toho lidí, kteří raději pracují a vlastníma rukama budují své okolí a svůj stát postaví uprostřed pouště místo toho, aby se nejapně pyšnili potoky krve, které rádi prolévali jejich předkové – a oni se na nic jiného nepřipravují, netěší, ani nic dalšího pořádně neumějí. Děkuji, tímto blivajzem jsem se přesytil v dětství, už nikdy nechci.

Co tam máme dál, proti čemu se teď chodí křičet do ulic zároveň s antisemitskými hesly? Jo, imperialismus. Mohu posloužit zkušenostmi, strávil jsem dětství a rané mládí v zemi, která se z této nemoci nikdy nevyléčila ani se léčit nechce. Ujišťuji vás, že imperialisté neodejdou z již obsazeného území, aby jeho rozvoj přenechali vůli tamních obyvatel. Že ti pak volí teroristy, je jejich věc a jejich vina.

Ještě něco? Aha, kolonialismus. Tady na génie nemám, takže připomínám nesmrtelnou scénku ze Života Briana o tom, co všechno svého času přinesli Židům Římané.

A na závěr: Když na mě bude útočit nelidská obluda a bude mě chtít zabít, je mi šumafuk, jestli měla těžké dětství, jestli může za to, že je obluda i jestli ji bude hodně bolet, až ji sejmu. Já ji totiž bez přemýšlení sejmu, budu-li mít takovou možnost.

Proč jsem to všechno napsal? No tak. Chytrému napověz, hloupého trkni.