Článek
Politický problém se vždy zjednoduší ve chvíli, kdy se dá vyjádřit konfrontací dvou lidí, kteří vyjadřují odlišná stanoviska. To se momentálně chystá, před dubnovým sjezdem, v podobě střetu dosavadního předsedy Jana Hamáčka a dosavadního místopředsedy Tomáše Petříčka.
Hamáček se stylizuje do role politika, kterému především záleží na vyřešení aktuálních problémů, a který kvůli tomu nekouká napravo nalevo, jen aby bylo líp. V praxi z toho vyplynula podřízená pozice vůči premiéru Andreji Babišovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Hamáčkův vztah k Babišovi je zpravidla hrdé mlčení tváří v tvář premiérovu nadávání na sociální demokracii a na jednotlivé soc. dem. ministry. Vztah k prezidentovi nejlépe vyjadřuje toto video z dílny Jana Hamáčka adresované Miloši Zemanovi.
Miloš Zeman dnes slaví narozeniny. A krátkou zdravici mu posílá také náš předseda @jhamacek pic.twitter.com/mf2aSoEu4i
— ČSSD (@CSSD) September 28, 2019
Petříček je na tom opačně. Babiš ho obvinil z toho, že základem jeho činnosti je lež. Zeman tlačí na jeho odvolání, protože Petříček nemá rád Sputnik V a Rusy v Dukovanech do té míry, aby se v očích kremelského „našeho člověka v Praze“ etabloval pro funkci ministra zahraničí ČR. Taky si Zeman nepřeje, aby byl Petříček předsedou ČSSD. Prezident přece doporučil, aby se soc. dem. spojila s ANO, ale Petříček je proti tomu.
Až doposud se dá říci, že antagonismus mezi konformním Hamáčkem, který lne k Babišovi a Zemanovi, a méně konformním Petříčkem, jenž je pro premiéra a prezidenta kontroverzním prvkem, který je třeba zlikvidovat skoro jako novináře, je výrazný. Jenže stejně vyvstávají přinejmenším dvě otázky, které celý vnitřní souboj v ČSSD relativizují.
Za prvé Petříček sice vylučuje spolupráci soc. dem. s ANO, ale až po říjnových volbách. V současném hnití chce setrvat. Otázka, která se nad tím vznáší, parafrázuje známou reklamu: „Ale po volbách, maminko, tady ještě budete?“ Vyplývá z toho druhá otázka, také parafráze názvu známého pořadu: „Chtějí tě, ČSSD?“
Sociální demokracie je momentálně u snědeného krámu. Demokratické voliče poztrácela přisluhovačstvím neschopnému oligarchovi. O nedemokratické voliče přišla jakbysmet, protože jim umí lépe podkuřovat Andrej Babiš, Tomio Okamura, vlastně kdokoli schopnější v umění populismu. Možná si po volbách vzpomenou sociální demokraté na další hlášku, tentokrát z kresleného filmu: „Nikdo mě nemá uád, nikdo si se mnou nechce huát!“