Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Bodejť by to chtěli, když je tam nemají rádi

Není pravda, že v politice nenajdete humorné situace. V minulých dnech vyhrál nevyhlášenou soutěž v tomto oboru zjev, který mě rozesmál jak už dlouho nic. Andrej Babiš se totiž v obraně svých Havlíčků jal hodnotit, který časopis je dost vědecký a který není. Jako kdyby se legendární bába Dymáková pustila do odborné recenze Schnittkeho hudby.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Nepochybuji o úžasném nadání báby Dymákové sbírat všechny drby na vsi a působit jako místní zpravodaj na přeskáčku s místním bulvárem. To je obor, ve kterém nemá konkurenci. Stejně tak nemáme jinou stejně velkolepou figuru v kategorii Babišů. Co nám ale říká umění z dob kolem Babišova narození? Říká nám: „Ševče, drž se svého kopyta!“

Proto působí Babiš mudrující o kvalitách vědeckých časopisů stejně věrohodně jako bába Dymáková, která by třeba řekla: „Ačkoli ve svých skladbách jde Schnittke až na samu hranici hudební dezintegrace, neukazuje chaos přímo, ale usmiřuje varovné elementy ve všeobjímající syntéze, panáčku.“

Platí ale: každému, co jeho jest. Babiš například má hodně voličů. A abych nezapomněl, Tomio Okamura také. Co je pro ně přirozené? Že chtějí těch voličů ještě víc. A aby političtí protivníci jich měli méně. Dostáváme se k jádru virválu, který tito dva pánové a jejich kompars udělali kolem přijetí korespondenční volby českých občanů v zahraničí.

Celá ta šmíra s výkřiky, že tato volba porazí český stát, poškodí Ústavu a možná přiměje české krávy, aby přestaly vyrábět mléko v žaludku, není nic jiného než špatně režírovaný a zahraný tyátr. Proč ale bojují Babiš, Tomio Okamura a jejich zbrojnoši tak zuřivě proti tomu, aby mohli čeští občané žijící v zahraničí uplatnit své ústavní právo?

Lidé jsou si rovni (a nepokračujte prosím s Orwellem, teď to na mysli nemám). V čem ale? V tom systému, na jehož obranu tak hlasitě vystupují příslušníci vůdcovských stran ve Sněmovně, spočívá rovnost v tom, že každý má volební právo. I jiná práva bezesporu, mně teď ovšem jde o téma korespondenční volby. Je zjevné, že pro české občany v zahraničí, kteří chtějí uplatnit své volební právo, vyvstává mnohem více fyzických překážek než pro ty, kteří jsou v Česku. Vytvořila se znevýhodněná kategorie občanů ve věci, v níž musí existovat rovnost příležitostí.

Umožněním korespondenčního hlasování by se tato diskriminace odstranila. Proč tedy z této vidiny ANO a SPD rudnou vzteky? Elementary, dear Watson. Stačí se podívat, jak dopadly tyto strany v minulých volbách do Sněmovny právě u voličů v zahraničí.

Bodejť by to zástupci Babišů a báb Dymákových chtěli, když je tam nemá skoro nikdo uád a nechce si s nimi huát.

Související témata:

Výběr článků

Načítám