Článek
Babiš potřeboval zdržet jednání Sněmovny. Tomuto nástroji parlamentního boje se říká obstrukce a používá ho každá opozice, když to chce vládě osolit. Jednací sál dolní komory českého parlamentu už zažil různé způsoby, jak natáhnout čas, aby se nedostalo na to, co potřebuje projednat a schválit koalice. Opozice nemá dost hlasů, aby jí v tom zabránila, tak její zástupci čtou texty, které nemají s projednávanými otázkami nic společného, typu jízdních řádů nebo klasifikačních seznamů.
Ale Babiš, který svého času ze sebe dělal kritika parlamentní „žvanírny“ a obecně „blábolení“, to není Babiš, jak ho znáte v jeho nezaměnitelné podobě. Stačí zkouknout dávný volební šot ANO a odhalí se strašná pravda, kterou nám televize zatajuje! Tady je ten šot.
A teď ta šokující skutečnost! Ano, vystupuje tam Andrej Babiš. Jenže jak tam mluví, tak to je ten opravdický Babiš. A ten, co tam má žlutou hlavu a říká jenom blablabla, to je ten, který teďkonc žvaní ve Sněmovně a jenom jako Babiš vypadá! Všechno to zařídil Soros a Ukrajinci v drahých autech. Opravdového Babiše unesli a teďka je držen v Sorosově sluji a mučen, denně musí tisíckrát odříkat Miluju demokracii, a když plán nesplní, přijde vždycky Kalousek a lechtá ho pavím perem od Schillerové na pytlíku!
A čím častěji mluví ten žlutohlavý Babiš ve Sněmovně o samovyšetření varlat, tím intenzivnější je to lechtání… Prostě nelidské.
Babiš se chlubí, že ve Sněmovně mluvil 3 hodiny a 15 minut. Chce trhnout Okamuru
Jenže – teď už vážně – Babišovy bláboly jsou méně škodlivé než ty od člena SPD, který půjde před soud za podněcování ke zničení Ukrajiny ruskými vojsky s použitím vodíkové bomby. SPD se od něj může distancovat, ale čeští vyznavači podobných řešení s touto stranou bývají propojeni. Hned se člověku vybaví důchodce Balda. To je horší než výzvy k sebekontrole varlat ze sněmovní tribuny.
Babiš i člen SPD se zálibou ve vodíkových pumách připomněli, že jsou tady občané, kteří mají všechna práva, ale používají je tu k méně, tu k více otevřeným útokům především na zdravý rozum. Ve válečné situaci, kdy nepřítel oprávněně počítá s tím, že mnoho obyvatel zdravý rozum nevlastní, a na tom staví své útoky, lze tyto domácí blábolily vyhodnotit jako nebezpečí.