Článek
Včerejškem tato historická etapa vývoje české společnosti skončila. Česko-slovenská prezidentská debata, kterou v Bratislavě uspořádala slovenská a česká média, Denník N a Deník N, předvedla nebývalou podívanou. Tedy nebývalou… Jak se to vezme.
V normální zemi by v tom nejspíše nikdo nic nebývalého nespatřil. Ale v našich končinách projevy dvou vysoce inteligentních, a přitom maximálně normálních, ve smyslu chytrých, vtipných, razantních, a zároveň neútočných státníků jsou dle ohlasů vnímány coby jakési Jiříkovo nebo v Česku spíše Petrovo Pavlovo vidění.
Zkuste ve veřejném prostoru zapátrat a snadno naleznete jak nevěřícné nadšení, že i takoví mohou být prezidenti, tak neskrývanou nenávist, že prezidenti nejen takoví být mohou, ale že momentálně ve dvou bratských zemích jsou takoví lidé v nejvyšším státním úřadu. Z hlediska těchto hejtrů nesmí se tam takoví jedinci dostat, a když už tam jsou, musí se jim házet co nejvíce klacků pod nohy.
Na této frontě se spojily veškeré nepřející substance. Je tady ANO se svou expertkou na čtení panegyriků z papíru Janou Vildumetzovou, SPD s křehkým Tomiem Okamurou, jehož duševní rovnováhu narušil fakt, že ho nemá každý uád a že si s ním spousta lidí nechce huát, a pak uctívači národních kulturních památek z Václaváku, kteří by ty památky samou láskou k vlasti nejraději vzali ztečí.
Život stále častěji ukazuje, že nezáleží na národnosti, ale na kvalitě člověka. Slovenka Čaputová a Čech Pavel jsou si blízcí mnohem více, než dejme tomu Čaputová s Ficem nebo Pavel s oběma Karly Havlíčky. Fronta proti inteligentnímu životu má spíše než ke svým protějškům v Česku blíže k ruskému vojákovi, který barbarsky zničil životy a majetek v Buči a na zeď napsal, že Ukrajinci nemají právo mít se lépe než on. Proto ta nenávist chcimírů vůči Ukrajině a sympatie k Putinovi. Elementary, dear Watson.
Bouřilo se údajně proti bídě. Každý mohl na tom Václaváku vidět bezvládná těla demonstrantů vysílených hlady a vyhublé tváře řečníků, kteří svou osobní bídou sotva mluvili. Tomáš Baťa ale měl pravdu: „To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu.“ Bída je především v hlavách.