Článek
Mimo jiné řekl: „Často, až příliš často, v posledních letech slýcháme, že chceme věci zcela protichůdné. Že naše představy o světě nás rozdělují na dva nesmiřitelné tábory.
A já stále věřím, že to není pravda.
Je přirozené, že existují témata, na která nenahlížíme všichni stejně. Že hledáme odlišná řešení problémů, které nás trápí. Ale je také zřejmé, že není jen černá a bílá nebo že bychom museli stát na jedné či druhé straně. Takové vidění společnosti není jen zjednodušením, je zavádějícím zkreslením.“
To je vylití trochy oleje do rozbouřeného moře. Se stejným efektem. Hlavní dělicí čára v dnešní společnosti vede mezi těmi, kteří potřebují jako vzduch svobodu a demokracii, a těmi, kteří z těchto věcí mají kopřivku. Logicky se obě skupiny liší vztahem k současnému barbarskému Rusku. Ano, platí zde černá a bílá. Jinými slovy: „Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“
Petr Pavel je jednou z evropských osobností, u kterých je odpověď na tuto základní otázku více než zřejmá. Je pro svobodu a demokracii a proti barbarskému Rusku. V projevu řekl: „Dnes se bohužel nemusíme dívat daleko za naše hranice, abychom si uvědomili, s jakou lehkostí a rychlostí může docházet k erozi základních kamenů demokracie. Nemusíme bohužel ani složitě hledat příklady agresivního porušování mezinárodního práva. Ani příklady států, jejichž vedení ohrožuje budoucnost vlastní země, mnohdy jen ve jménu osobního prospěchu a prestiže či zachování tváře.
Bylo by tím nejsmutnějším scénářem pro naši zemi, kdyby se vydala stejným směrem.“
Ale to je prezidentovo chování na mezinárodním poli. Doma to vypadá, že stále chce sjednocovat to, co se sjednotit nedá, a zůstat přitom nad bitvou.
To však dlouhodobě nepůjde.
Prohlásil, že nebude „podporovat politiky, kteří nabízejí snadná řešení a jdou cestou nejmenšího odporu“. Jenže právě takoví politici se momentálně těší největší podpoře obyvatel a není ani náznak, že by se tento trend mohl za rok změnit.
„Oceňujme tedy politickou odvahu, která je vedena snahou vypořádat se s naléhavými problémy naší země,“ vyzval prezident. Bude ji muset najít taky. Okamžitý výpad komunistky Kateřiny Konečné proti hlavě státu jen potvrdil, že není člověk ten, aby se líbil lidem všem. Natož prezident republiky.