Článek
Jen pro ilustraci: v čele druhé skupiny nyní stojí Rusko a vede válku proti první skupině. Zástupci těch, kteří budou ničit především individuální svobody (protože, jak ukázala Čína a Rusko, rozvoj technologií lze použít jako účinný nástroj totality), žijí ve všech zemích našeho civilizačního okruhu. V Česku, kromě mimoparlamentního planktonu, se jedná o ANO a jeho voliče a SPD a její voliče.
Čivy první skupiny v Česku už dávno vyslaly signál mozkům, že mají co dělat se štěpy nepřátelské civilizace. Nikdo příčetný nejen nebude volit Babiše či Tomia Okamuru, ale je pevně přesvědčen, že vetřelcům je třeba zamezit v proniknutí do těla společnosti. Až z něj jednou vylezou v podobě monstra, které ovládá stát, bude pozdě. Takže ty nevolit. Ale koho volit?
Před minulým sněmovním kláním existovaly dvě koalice proti vetřelcům. Jenže dnes hlavní síla jedné z koalic, ODS, smrdí blažkovinou. Další složka SPOLU, lidovci, jsou jako před lety prošlé klobásy. Samotná TOP 09 to nevytrhne. Z druhého soudku přestali mnohým chutnat Starostové a nezávislí, ať už z jakéhokoli důvodu. A pak tu jsou Piráti, kteří jsou paradoxně nejméně skandálním prvkem vlády.
S mírnou parafrází známého výroku můžeme říci: Mladí Piráti, staří hofráti. Pro zachování demokratického potenciálu v Česku je proces politického dospívání této strany nadmíru užitečný. Jenže pirát je tvor anarchický. Zvláště eskapády ministra spravedlnosti Pavla Blažka vyvolávají u posádky špatně kontrolovatelné výbuchy negativních emocí.
Momentálně je na pořadu dne hlasování o tom, zda mají vládní zástupci Pirátů dostat jako povinný úkol navrhnout Blažkovo odvolání. Není vyloučeno ani hlasování o tom, zda Blažkovo případné setrvání ve vládě nemá znamenat odchod Pirátů z kabinetu.
Dejme tomu, že skutečně odejdou, protože bude pod jejich úroveň spolupracovat s takovými stranami. Dejme tomu, že při dobře vedené politice „proti všem“ dokonce získají v dalších volbách dost hlasů, aby se do kabinetu mohli znovu dostat.
Ale 51 procent to nebude, jasný pane. Chtějí-li Piráti něco dokázat na státní úrovni, pak se nevyhnou transformaci na hofráty, se všemi kompromisy, kterých je politika plná. A teď, Flinte, raď.