Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Zoufalý Fico se upíná k Putinovi - Alex Švamberk

3:48
3:48

Poslechněte si tento článek

Slovenský premiér Robert Fico se vydal do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Údajně o dodávkách plynu, protože Ukrajina od 1. ledna neumožní tranzit ruského plynu přes ukrajinské území, což Ficovi vadí. Své výhrady k rozhodnutí Kyjeva dával najevo i při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fico dosáhl jediného - pochopitelného odsouzení svého kroku.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Kreml setkání potvrdil, trvalo tři hodiny, během nichž si obě strany vyměnily názory na válku na Ukrajině. Žádné společné vystoupení před novináři nenásledovalo a nebylo ani vydáno společné prohlášení k návštěvě. To znamená jediné - z jednání nic nevzešlo.

Ono taky nemohlo. Oba politici si mohli nanejvýš notovat, jak jim ukrajinské rozhodnutí vadí, i když ono vadí výrazně více Ficovi. Objem plynu dodávaný z Ruska na Slovensko není tak velký, aby se to výrazně projevilo na příjmech ruských plynařů a Ruské federace.

A i kdyby to Rusku hodně vadilo, tak s tím nic moc nenadělá. Plynovod vede přes Ukrajinu. Jedinou jinou možností, jak může Slovensko dál odebírat část ruského plynu, je použití plynovodů TurkStream a BalkanStream. Kvůli tomu však nemusí jezdit Fico do Moskvy.

Faktem je, že ukrajinské rozhodnutí neumožnit dál tranzit ruského plynu, vadí i dalším zemím, především Maďarsku. Viktor Orbán se je snaží nějak obejít, třeba tím, že by se plyn „stal maďarským“ ještě před tím, než se dostane na území Ukrajiny. Otázkou je, zda by na toto obcházení ukrajinského rozhodnutí Kyjev přistoupil. Taky se spekuluje o možnosti, že by tudy proudil plyn z jiné země, než je Rusko, třeba z Ázerbájdžánu, který by však byl dražší. Maďarsko a Slovensko zatím stále upřednostňují plyn od svého tradičního dodavatele z Ruska, i když maďarská zkušenost ukazuje, že cenově zas tak výhodný ruský plyn není.

Plynu přitom je na trhu dost, jen by si ho muselo Slovensko zajišťovat včas a nehonit bycha na poslední chvíli a ztrapnit se na všech stranách.

Do Ruska není proč jezdit. Není tam co domlouvat. Rusko o žádná jednání o míru nestojí. Trvá na kapitulaci Ukrajiny. Jasně to vyplývá z jeho požadavků, co všechno má Ukrajina udělat, aby válka skončila. Obětovat třetinu svého mezinárodně uznaného území a být „neutrální“ bez spojenců, neschopná se bránit.

Rusko chce dosáhnout vítězství na bojišti, i když nepřímo přiznalo, že se mu nevede tak dobře, jak si myslelo. Plyne to z Putinova vyjádření, že speciální vojenskou operaci, jak nazývá invazi na Ukrajinu, měl zahájit dřív, kdy ještě napadená země nebyla tak silná.

Pokud se bude v příštím roce jednat o míru, rozhodně v tom nebude hrát roli Fico, jenž je už dlouho - přinejmenším od pandemie - obskurní figurkou přiklánějící se Rusku a šířící spiklenecké teorie. Jeho cesta do Ruska symbolizuje zoufalství politika, jemuž se rozpadá vláda a který není schopen řešit problémy vlastní země.

V Rusku ho přijali. Oni přijmou většinu zahraničních státníků, protože to umožňuje zdůrazňovat, že Rusko není izolované. Jenomže je, i když samozřejmě ne úplně. Ale Fico nemá váhu ani schopnosti Viktora Orbána, což víceméně nulový výsledek jednání v Moskvě ukázal. Slovenskému premiérovi se povedlo jediné - ještě více podkopat důvěru svých západních spojenců a ještě více rozkývat domácí politickou scénu. Nejen opozice, ale i mnoho poslanců vládních stran nemá pocit, že je dobré se přiklánět k Rusku, natož se plazit před Putinem jako poslední lokaj.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám