Článek
Trussová věděla, že odchod z Evropské unie přinese Británii více problémů než užitku. Řeči o byrokratech v Bruselu jsou jedna věc, ale schopnost ekonomicky prosperovat v izolaci je věc druhá.
Proto také před šesti lety – ano, zdá se to jako věčnost – hlasovala pro setrvání v Unii. Doslova řekla, že tak činí pro dobro svých dvou malých dcer.
„Nechci, aby mé dcery vyrůstaly ve světě, kde budou potřebovat vízum nebo povolení k práci v Evropě, nebo kde jim bude bráněno v rozvoji podnikání kvůli neúměrným nákladům na volání či překážkám v obchodu,“ argumentoval tehdy.
Po referendu začala hovořit jinak. Brexit podporovala ne ani tak kvůli osobní názorové otočce, spíše protože si uvědomovala, že není v zájmu země, aby její nejvyšší představitelé mluvili ke světu jiným hlasem. Jako ministryně pro mezinárodní obchod a následně ministryně zahraničí si dala za úkol vyjednat pro Brity co možná nejlepší podmínky, aby se budoucnost, které se obávala pro své dcery, nenaplnila.
Když se přihlásila o premiérskou funkci po rezignaci Borise „Mr Brexit“ Johnsona, chlubila se svým spolustraníkům, že se „některé z předzvěstí zkázy nenaplnily“ a zemi „čekají nové příležitosti“. Britského premiéra totiž nevybírala veřejnost, nýbrž 200 tisíc členů Konzervativní strany – zpravidla starší muži podporující brexit.
Zdá se tak být přímo ironické, že tatáž žena teď týmž lidem musí jen pár týdnů po svém zvolení přiznat, že to všechno vlastně není zas tak úplně růžové.
Řada odvětví se od brexitu potýká se zásadním nedostatkem sil, který navíc ještě prohloubila covidová pandemie. Vízový systém je nastavený tak přísně, že Británie k sobě nevpustí ani zdaleka tolik zahraničních pracovníků, kolik by tamní podnikatelé potřebovali.
Dovídáme se tak, že zemědělci musejí často vybíjet zdravá prasata nebo nechávat ovoce hnít v sadech. Nedávný výzkum Národní farmářské unie (NFU) ukázal, že jenom v první polovině roku 2022 bylo v Británii promrháno ovoce a zelenina v hodnotě 22 milionů liber (606 milionů Kč) v přímém důsledku toho, že prostě nebyl, kdo by úrodu sklidil.
Ale v pořádku, rozkaz zněl jasně: omezit imigraci.
Opravdu ale kradli migranti Britům práci, anebo se Britům prostě nechtělo v určitých odvětvích pracovat?
Britská obchodní komora odhaduje, že více než 60 procent firem v Británii aktuálně poptává zaměstnance, ale více než dvěma třetinám se nedaří nikoho vhodného najít.
Trussová bude muset s receptem přijít rychle. Očekává se, že rozšíří seznam pracovních pozic, které jsou považovány za „nedostatkové“, a umožní tak firmám, aby je zaplnily uchazeči ze zahraničí. Pro některé sektory pak vláda zřejmě upustí od podmínky umět hovořit anglicky.
Všechny tyhle změny jistě naštvou řadu tvrdých zastánců brexitu, kteří v britském parlamentu sedí. Jsem zvědav, zda budou zase v rádiu a televizi vysvětlovat, že to vláda nepochybně, určitě, zcela jistě, na sto procent nedělá kvůli „tomu slovu na B“, jak je odchod z EU na ostrovech někdy neochotně označován.