KOMENTÁŘ: Zdravý rozum versus vánoční pohádka prezidenta Zemana - Thomas Kulidakis

Začněme od konce. Prezident Zeman má zřejmě ambici překonat zesnulého prezidenta Václava Havla a jeho rčení o lásce a pravdě, které musí zvítězit nad lží a nenávistí. Proto nám asi Zeman sdělil: „Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.“ Jestli doufá, že se jeho slova stanou okřídlená stejně jako slova nebožtíka Havla, to ví jen Zeman sám. Každopádně ale nebude na škodu si proslov současného prezidenta rozebrat právě z hlediska onoho zdravého rozumu.

Tak za prvé, co se týká růstu platů a téměř plné zaměstnanosti. Jestliže podle Zemana platy rostou, protože je málo lidí na trhu práce, je jaksi na pováženou jeho volání po poslání státních úředníků do pracovních provozů soukromých. Jestliže Zeman tvrdí, že tak se vyřeší nedostatek zaměstnanců, pak by tedy logicky měla zmizet motivace soukromníků zvyšovat platy, protože potenciálních pracovníků bude dost, ne?

Za druhé, pokud si prezident Zeman přeje stabilní politické prostředí, stabilní vládu a chce, aby strany hrály s kartami rozdanými voliči, nedává do jisté míry smysl odmítnutí vypsat předčasné volby. Právě hrozba předčasných voleb totiž může nejednu politickou stranu přimět usednout k jednacímu stolu. Protože opakované volební klání by část politických partají mohlo zruinovat politicky a především finančně. A rozhodně vítěz voleb i jakýkoliv jiný potenciální premiér by byl více motivovaný jednat a hledat politickou shodu, kdyby jeho jmenování Zeman tak jako v minulosti podmiňoval doložením podpory většiny Sněmovny.

Tím se dostáváme k bodu třetímu a to je otázka ekonomického růstu. Je pravda, že naše země vzkvétá, ekonomicky se jí daří a není si v tomto směru nač stěžovat. Na druhou stranu platí, že panuje obecná shoda, že k rozkvětu došlo za minulé koaliční vlády. Prezident ji tedy na jednu stranu pochválil, na druhou stranu řekl, že její pokračování do sestavení vlády nové by snad nikdo nechtěl. Za tím může být jen vyřizování starých účtů, které se nezdá velmi příhodné pro čas, v němž si lidé mají odpouštět. V čem má naopak Zeman pravdu, to je málo veřejných investic. A nejde ani tak o silnici z Brna do Vídně, bohatě stačí utrpení na vnitrostátních dálnicích a silnicích, hlavně D1.

V neposlední řadě je zde pak zahraniční politika. Určitě je potřeba aktivní členství v Evropské unii a NATO, organizacích, jejichž je Miloš Zeman dlouhodobě zastáncem. V případě Unie dokonce o sobě tvrdí, že je stoupencem federalismu, tedy ještě užší integrace na úkor členských států. Jenže jeho vize, že máme říkat, co se nám nelíbí, je polovičatá. Je potřeba také říkat, co chceme, a pro dobře vypracované návrhy shánět podporu.

Co se týká ochrany vnějších hranic Evropské unie a boje proti islámskému terorismu, což je podle Zemana nedostatek v působení obou organizací, hranice Evropské unie jsou chráněné mimochodem i díky NATO, což je obranná aliance, na základě článku pět bránící členy klubu vůči útoku jiného státu. Na teroristy všeho druhu a vyznání máme složky jiné, třeba tajné služby a obecně policejní složky. Vždyť vzpomeňme na tragické následky války v Afghánistánu i Iráku vedené ve jménu boje proti terorismu. Že by pomohly, říct se nedá.

Závěrem ještě pár slov k ohlupování televizí a tiskem, které prezident opět kritizoval. Asi neměl na mysli televizi Barrandov, která mu podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání údajně nadržuje. Nebo televizi Prima, která měla problém s uniklou nahrávkou roku 2016 dokazující manipulaci zpravodajství. Když člověk řekne jednu část pravdy, sluší se doříct tu druhou. A hradní vypravěč si tentokrát často protiřečil. Má na to ovšem plné právo. Však ho jím kritizovaná média vesele informací dychtivým občanům zprostředkovala. A v kampani, kterou prezident prý za své znovuzvolení nevede, daná média pomohla.