Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Zdlouhavá smrt britského premiéra - Alexander Tomský

Boris Johnson hrál dlouho o čas, možná naivně doufal, že rozhořčení veřejnosti i konzervativních poslanců nad skandálem bujných večírků ve vládním sídle za času koronaviru nakonec opadne, k hlasování o nedůvěře nedojde a lidé zapomenou.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Alexander Tomský

Článek

Příznivci mu přičtou k dobru brexit a úspěch s vakcínou i očkováním. Možná věří, že mu bude štěstí přát, jako už tolikrát v minulosti, a triumf jeho politického instinktu ty směšné záležitosti smaže. Čas mu hrál do karet.

V parlamentní straně se podle dohadů našlo pouze 11 poslanců, kteří požádali o vyvolání nedůvěry, (podle protokolu tajným dopisem), ale k hlasování potřebují celkem 54. Většina váhá, na to aby premiéra sesadili, potřebují polovinu (+1) a kdyby ji neměli, tak by museli do dalšího hlasování trpět pod zchromlým premiérem celý rok, a hlavně, nikdo si nedokáže představit náhradního lídra, který by mohl vyhrát volby. Pomalu jim ovšem dochází, že je Johnson také vyhrát nemůže. V nejistotě, jak se zachovat, vyčkávali na verdikt vedoucí etické komise Sue Grayové, mezitím se ale do vyšetřování vložila policie a celou zprávu nedovolila publikovat.

Nicméně z uveřejněné části hlášení vyplývá, že těch inkriminovaných mejdanů, jež porušily pravidla karantény, bylo 16 a „prokázaly selhání vedení.” Odstoupil Johnsonův osobní sekretář, který v době po izolovaném karanténním pohřbu prince Phillipa rozeslal mail s pozvánkou na večírek, to ovšem premiéra nezachrání. Odešel i šéf kanceláře a po čtrnáctileté věrné službě jej také opustila nejbližší spolupracovnice Munira Mirziová, brilantní poradkyně v záležitostech politických.

Johnsonovo odvolání žádá nejméně 12 spolustraníků

Zahraniční

Je to celé neuvěřitelné, jak by mohl národ zapomenout, že v době nepřísnějších omezení pro vládní politiky a úředníky pravidla neplatí, vždyť Johnsona mimo jiné volil dělnický lid nejen kvůli brexitu, ale také proto, aby aroganci politické elity potrestal.

Tak jako v celé Evropě i v Británii vypukla postcovidová inflace (7 procent), zdražují se hypotéky a v době šílené vládní zelené politiky a zvýšení daní rapidně stoupají ceny elektřiny a plynu mimo dosah mnoha domácností, předpokládá se brzké zvýšení o polovinu. V celé zemi se zakládají nové tzv. potravinové banky pro nejchudší.

„Hroutí se kolektivní duševní zdraví”, napsal pravicový deník The Daily Telegraph. Nejde už o to, jestli podá premiér demisi, ale kdy. „Pane premiére” nečekejte, až vám o půlnoci zaklepou na dveře poslové osudu, mejdan skončil.”

Výběr článků

Načítám