Článek
„Hitler nechtěl bojovat s Británií. Měl pocit, že by to oslabilo Evropu, když v té době byla na východě obrovská komunistická hrozba,“ uváděl Cooper zcela bez kontextu. Jeho vyjádření působilo, jako by jedinou knihou, kterou si přečetl, byl propagandistický svazek Dr. Rolfa Knappa Mírové dílo Adolfa Hitlera, které přináší výňatky z jeho projevů, kde hovoří o tom, že chce mír. Za protektorátu vydalo v roce 1942 tento útlý propagandistický svazek nakladatelství Orbis a v roce 2013 se na něm pokusilo vydělat nakladatelství Guidemedia, které prodávalo předměty s nacistickými motivy.
Hitlera, který už v létě 1940 plánoval útok na Sovětský svaz, netěšilo, že má vést válku s nepoddajnou Británií, jejíž loďstvo bylo mnohonásobně silnější než nacistická Kriegsmarine. Francie byla poražena, většina kontinentální Evropy pod vládou Osy, ale Británie se nemínila s Hitlerem domluvit. Když se stal 10. května 1940 v den útoku nacistů na Francii Churchill premiérem, Britům řekl slavnou větu, že jim nemůže nabídnout nic „než krev, pot a slzy“. „Těm, kdož se mě tážou, jaká je naše politika, říkám vést válku,“ řekl otevřeně. Na jeho odhodlání nic nezměnila ani porážka Francie. Po evakuaci britských expedičních sil z Dunkerquu, které Němci nezničili, protože nepochopitelně pozastavili postup, Churchill zopakoval: „Budeme bránit náš ostrov za jakoukoliv cenu… Nikdy se nevzdáme.“
Nacistické luftwaffe proto 17. července 1940 zahájilo bitvu o Kanál, v jehož rámci vystupňovalo útoky na lodě a přístavy. O dva dny později vůdce zopakoval nabídku na dohodu o míru, když při projevu v Reichstagu vyzval Brity, aby „nebyli bláhoví“.
Churchill však neodpověděl. Moc dobře věděl, jaký Hitler je. Jasné mu to bylo od 15. března 1939, kdy Němci navzdory mnichovské dohodě obsadili zbytek okleštěného Československa, od kterého se odtrhl Slovenský štát. Právě kvůli tomu selhaly německé snahy domluvit se v dubnu a květnu 1940 s Francií a Británii na nějaké vzájemné smlouvě. Nakonec se k překvapení Západu vůdce domluvil se Stalinem a oba zástupci obou diktatur 23. srpna 1939 podepsali v Moskvě smlouvu o neútočení, známý pakt Molotov–Ribbentrop, jehož součástí byl i tajný dodatek o rozdělení Polska a sférách vlivu ve východní Evropě.
O tiché dohodě Moskvy a Berlína o čtvrtém dělení Polska se Cooper nezmínil. Místo toho dělal z Churchilla zloducha: „Když se do toho opravdu ponoříte a vyprávíte ten příběh a nic nevynecháte, tak vidíte, že především on byl zodpovědný za to, že se ta válka stala tím, čím se stala. Že se stala něčím jiným než invazí do Polska. Churchill chtěl válku. Chtěl bojovat proti Německu.“ Sice mu to „nezazlívá“, ale opakuje další nacistická tvrzení, že britské letectvo provádělo teroristické nálety na německá města, chyběl tam jen nacistický termín Terrorflieger, jimiž byli častováni angloameričtí bombardovací letci.
Cooperovy výrazy jsou jako vystřižené z vyjádření obdivovatelů třetí říše, spojení mezinárodní žhář Churchill, Německo dnes bojuje za celou Evropu, odmítnutí letecké války proti civilistům – můžeme najít i jako mezititulky v knize Adolf Hitler. Projevy vydané také nakladatelstvím Guidemedia. Prostě prachobyčejné (neo)nacistické lži. Cooper je spoluvytváří a říká tomu stejně jako jeho předchůdci potřeba objektivního pohledu a prolomení ledů. Carlsona fascinují a šíří je, což dělal už při rozhovoru s Putinem, kde ruský prezident kritizoval Poláky, že nevyhověli německému požadavku na otevření Gdaňského koridoru, což by bylo obyčejné odevzdání území.
Naši hurávlastenci, kterým bude tento pokřivený pohled na historii připadat podnětný, by si měli uvědomit, že trikolóru, jíž dávají najevo, že jsou Čechy, by si nemohli dovolit nikde ukazovat, kdyby Churchill nepokračoval ve válce, „neudržoval ji, i když neměl jak“, jak tvrdí Cooper, protože by žádné Československo nebylo. Když českoslovenští piloti chrabře bojovali v britském královském letectvu RAF, tak v bitvě o Británii nejen bránili Spojené království před německými nálety, ale také bombardovali továrny na obsazených zemích a už 22. září Berlín. Churchill je ocenil a nakonec Británie anulovala mnichovskou dohodu a uznala Československo v předválečných hranicích, takže součástí ČR jsou nadále Karlsbad a Reichenberg nebo Außig. Možná by se ani nenarodili, protože nacisté měli v plánu část Čechů deportovat, aby tady měli svůj Lebensraum, a nemluvili by česky.
Churchill nemůže ani za to, že Británie po německém útoku na Polsko vstoupila s Francií do války proti třetí říši, jak ji k tomu zavazovala smlouva uzavřená s Polskem. Tehdy byl ještě premiérem zastánce politiky appeasementu Neville Chamberlain, kterému Hitlerovy kroky postupně otevřely oči. Nelze zapomínat, že tento právě kritizovaný bytostný odpůrce války současně nařídil budovat britské letectvo, což pomohlo při obraně Anglie.
Churchillovi se ne náhodu říkalo buldok. Nebyl ochotný k žádným ústupkům. Byl imperialista, sloužil impériu a dělal vše, co považoval za dobré pro jeho udržení. Búrové mu po právu nemohou přijít na jméno, protože vjel na koni do Pretorie. Ani jinde v Africe nebo v Indii ho nemohou milovat, chtěl udržovat koloniální říši a měl pocit, že kolonie spravují Britové lépe, než by to dokázali místní obyvatelé. Nepochyboval o vyspělosti bělochů, byl produktem viktoriánské Anglie, ale dokázal dobře vidět realitu. Uvědomoval si, že nahý fakír Gándhí představuje hrozbu pro udržení koloniálního klenotu britské koruny, a varoval i před Hitlerem. Jako jeden z prvních pochopil, že po druhé světové válce nastává válka studená. Na rozdíl do Franklina Roosevelta neměl iluze o strýčku Joeovi, se Stalinem se domluvil jen proto, že věděl, že Hitler je ještě větší hrozbou.
Válku vedl tvrdě. Sázel na bombardovací nálety, protože to byl jediný způsob, jak zasáhnout Německo, i když ztráty při nich byly značné a skutečný efekt měly až pozdější nálety na rafinérie. Douhetova doktrína, že pouhé nálety zlomí odhodlání nepřítele, byla mylná. Nechával piloty létat nad okupované země, i když věděl, že německé luftwaffe má technickou převahu, a chladně počítal s tím, že Británie má větší zdroje. Bylo to cynické, ale přineslo to výsledek. Hitler byl poražen a jeho zrůdná ideologie nacismu skončila na smetišti dějin, kam patří a odkud ji vyhrabávají jen lidé jako Carlson a Cooper, protože chtějí zaujmout, nebo v historii nedovzdělaní lidé, jako je Elon Musk.
Je ovšem pochopitelné, že Churchill a jeho odkaz vadí dnešnímu Rusku. Imperialista Churchill viděl nebezpečí komunismu a dokázal odhalit imperiální choutky jiných. Nedal se omotat okolo prstu.