Článek
Krok Izraele je bezprecedentní, protože demokratická země zakazuje působení humanitární organizace OSN na svém území a zakazuje s ní i jednat. To má dopad nejen na mnoho Palestinců žijících ve Východním Jeruzalémě, který Izrael v rozporu s mezinárodním právem „sjednotil“, a kde UNRWA poskytovala zdravotní a edukační služby statisícům Palestinců. Tvrdě omezuje působení UNRWA i na Západním břehu Jordánu, ale zejména v Pásmu Gazy. Tam sice může dále pomáhat, ovšem prakticky to dělat moc nemůže bez možnosti jednat s izraelskými úřady.
Pro Palestince závislé za války na humanitární pomoci je to velmi mírně řečeno velmi špatná zpráva.
K rozhodnutí Izraele však vedla skutečnost, že v UNRWA působili příslušníci teroristického hnutí Hamás, a to včetně těch, kteří se podíleli na útoku na Izrael loni 7. října. Osm z nich sice UNRWA propustila, když Izrael předložil nezvratné důkazy, ale dále už nezašla. Izrael přitom odhaduje že asi desetina zaměstnanců UNRWA je nějakým způsobem napojena na Hamás, což organizace popřela. Žádné plošné prověrky svých zaměstnanců nicméně neprovedla.
Všechny humanitární organizace však vždy a všude musejí s spolupracovat s těmi, kdo v místě pomoci vládnou. A ti si přinejmenším berou desátek i více z pomoci za to, že umožní organizaci pomáhat potřebným, aby z toho něco měli. A nelze pochybovat, že když UNRWA hledala pracovníky, Hamás jí posílal své lidi.
Když byl jeden z teroristů, který vedl útok na kryt poblíž napadeného kibucu Re’im, minulou středu zabit při útoku na vozidlo označené nálepkami UNRWA v Darj al-Balahu, generální tajemník OSN naspal: „Ve střední části Pásma Gazy si (izraelský) útok vyžádal život ještě jednoho z našich kolegů v UNRWA.“ Za svůj nehorázný výrok se neomluvil a teroristu označil za svého kolegu. V UNRWA zřejmě platí heslo „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina“.
Že bude mít izraelské rozhodnutí neblahý dopad na Palestince, je nezpochybnitelné. Když ale Guterres říká, že není alternativa k UNRWA, nemá pravdu. Existuje Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), který pomáhá ve všech ostatních krizových oblastech s výjimkou právě jen Palestiny. Ta má jako jediná vlastní organizaci na pomoc uprchlíkům. Nikdy nebyla zřízena žádná zvláštní humanitární organizace OSN na pomoc Rwanďanům, nebo obyvatelům sousední Demokratické republiky Kongo, kam se konflikt ze Rwandy přenesl, či pro Somálsko nebo Jemen a oba Súdány, kde se také válčí. Tyto konflikty jsou přitom vedeny mnohem nevybíravěji a lidé tam potřebují mnohem větší pomoc, protože je zabíjí hlad. Žijí mnohem hůře než Palestinci.
Blahosklonná OSN si svým trváním na UNRWA, aniž by ji reorganizovala, vykopala jámu, do které spadli Palestinci.
I když bude Izrael pod velkým tlakem, těžko si myslet, že to rychle k něčemu povede. Je to silná karta pro další jednání. Je však potřeba si také uvědomit, že Izrael většinou postupuje podle svého uvážení - a přináší mu to výsledky. Opakovaně byl vyzýván, aby nevstupoval do Rafahu, protože to prý vyvolá další, ještě větší humanitární katastrofu. Nestalo se. V Rafahu byl pak zabit v přestřelce s izraelskými vojáky nejvyšší vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, který stál za útokem na Izrael, a tudíž za celou současnou válkou. Kdyby Jeruzalém podléhal mezinárodnímu tlaku, Sinvár by byl stále naživu a Hamás by byl silnější, než je teď.
Otázkou dne je, jak zajistit humanitární pomoc pro Palestince, protože je jasné, že boje budou ještě nějakou dobu pokračovat. I když je naděje na nějaké krátkodobé příměří, bude to vyžadovat ústupky z obou stran. Izrael by měl dělat mnohem více, aby se snížilo utrpení obyčejných Palestinců, kteří na konflikt doplácejí. OSN by na druhou stranu měla přestat jednat jako jediný spravedlivý a musí si přiznat, že v UNRWA je stejně jako ve státě dánském něco shnilého. Pokud to neudělá, bude mít i ona podíl na strašné situaci v Gaze.
Jenomže OSN je už dlouho bezzubá. Ani po 7. říjnu nedokázala podniknout žádnou akci proti Hamásu nebo libanonskému Hizballáhu. Přímo před očima modrých přileb si Hizballáh na jihu Libanonu nerušeně budoval své posty a sofistikované tunelové komplexy. V místech, kde měli vojáci OSN podle rezoluce 1701 dohlížet na to, aby tam nebyl.
