Článek
Jasně se ukázalo, že pokud středové strany neřeší problémy, které trápí občany, tak se voliči přikloní ke stranám na okraji.
Vítězem jsou evropští lidovci (EPP), kteří by se ale neměli nechat ukolébat tím, že oproti předchozím volbám posílili o osm mandátů, takže obsadí 184 křesel.
Nemají totiž jinou šanci, než utvořit „velkou koalici“ se sociálními demokraty, kteří si udrželi svých 139 křesel, i když v Německu ztratili, a neobejdou se bez podpory bloku Renew, kam patří také ANO.
Ten 22 křesel ztratil kvůli neúspěchu Macronovy strany ve Francii. Dalšími poraženými jsou Zelení, kteří přišli o 20 křesel. Naopak pravicoví Evropští konzervativci a liberálové (ECR), kam patří ODS, posílili o čtyři křesla. A identitáři, kam patří strana Le Penové, dokonce o devět křesel – a o víc to nebylo jen proto, že se rozešli s AfD.
Výsledek voleb ukazuje na nespokojenost s dosavadním směřováním Evropské unie, která tvrdě prosazovala Green Deal bez ohledu na to, jaký bude mít dopad na většinu občanů, a neřešila otázku migrace. Celý migrační pakt se totiž zabývá tím, co dělat s migranty, kteří do EU přijdou, ale ne tím, jak zabránit tomu, aby vůbec do Evropy mířili.
Pokud ale předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová říká, že budovala „bastion proti extrémům zleva i zprava“, ukazuje to, že se nejen nepoučila, ale ani nevidí realitu.
Zatímco posílily strany na okraji pravého spektra, na levém k žádnému posílení nedošlo. Defétismus čiší i z jejích slov: „Pro stabilitu je klíčové, že ve středu zůstává většina pro silnou Evropu. Jinými slovy střed drží.“
Ve skutečnosti se lidovci neobejdou bez podpory dalších stran a střed slábne. To by mělo vedení EPP, evropských sociálních demokratů a Renew vést ke snaze změnit svůj přístup, jinak bude jejich oslabující majorita dále slábnout, až se stane menšinou.
Výsledky voleb odrážejí i další trendy, v řadě zemí posílila opozice na úkor vládnoucí strany, což bývá obvyklé. Koalice Spolu tak může být ráda, že má šest křesel, i když ANO ji se sedmi předběhlo.
Na rozděleném Slovensku vyhrála opozice a i v Maďarsku ubrala Orbánovu Fideszu velké množství hlasů koalice Tisza. Z tohoto pohledu je potřeba ocenit výsledek z Polska, kde opoziční Právo a spravedlnost (PiS) utrpělo další porážku. PiS je za zenitem, stejně jako u nás Piráti, kteří jsou součástí frakce zelených.
Nástup protestních hlasů je patrný i u nás, kde komunistka Kateřina Konečná nejen obhájila svůj mandát, ale její koalice Stačilo! získala dvě křesla. Dvě křesla také získala Přísaha s Motoristy, kteří ukázali, že u nás skutečně občanům vadí omezování spalovacích motorů.
Naopak Tomio Okamura poznal, že role věčného opozičníka a kritika všech vládních kroků nezajišťuje automaticky úspěch, když jeho hnutí SPD udrželo pouze jedno ze dvou křesel.
Nástup stran, které jsou silně napravo, není rozhodně potěšitelný, jsou to často protisystémové strany, některé navíc s vazbami na Rusko, jako AfD nebo Národní sdružení, ale na druhou stranu slábnou hlasy volající po odchodech jednotlivých zemí z EU.
Nově se spíše snaží změnit EU, což je ta lepší varianta. Nejsilnější středové strany by si měly uvědomit, že úspěch stran z pravého okraje politického spektra je výsledkem jejich politiky odtržené od potřeb občanů.
Z hlediska řešení klimatické krize je oslabení Zelených nepříjemné, ovšem je potřeba si uvědomit, že Zelení v tomto úkolu selhali. Místo hledání řešení lpěli ideologicky a dogmaticky jen na snižování CO2 pomocí obnovitelných zdrojů bez ohledu na dopady a náklady.
Potěšitelné je, že si čeští občané konečně začali uvědomovat význam evropských voleb, protože řada zákonů vzniká v EU. Účast činila rekordních 36,45 procenta a v metropoli dokonce 42 procent.
