Článek
Jak se to Bekovi povedlo? Do stávky jdou dvě třetiny škol, protože se stát chystá snížit počet placených hodin výuky, o dvě procenta klesnou platy špatně placeným uklízečkám a kuchařkám a také kvůli nekoncepčnosti a nejasnostem, které ministerstvo šíří.
Především má Mikuláš Bek smůlu, že je členem vlády, pro kterou není vzdělávání prioritou, i když stále tvrdí opak.
Nejlépe je to vidět na návrhu rozpočtu na rok 2024. Tam utrpěl ministr Bek ve sporu s ministrem Stanjurou naprostý debakl. Finance nejprve navrhly škrtnout na vzdělávání 29 miliard, tedy víc než desetinu rozpočtu. Na vládní prioritu! Nyní jsou tam plus čtyři miliardy, ale třeba obrana dostala zcela správně navíc 40 miliard.
Problém je, že od roku 2022 klesají výdaje na vzdělávání v poměru k HDP. Unijní průměr je 4,8 procenta, na ten se Česko nikdy nedostalo, i když Fialova vláda má v programovém prohlášení slib – ještě důležitější než ten o platech učitelů – dostat výdaje alespoň na průměr vyspělých zemí. Ale rozpočet na rok 2024 a rozpočtový výhled táhne Česko dolů – hluboko pod 4 procenta.
To je základní údaj vysvětlující, proč chybí peníze na vzdělávání tu i onde. Na platy nepedagogických pracovníků, na dělené vyučovací hodiny nebo na asistenty, na psychology… Tedy na vzdělávání 21. století.
Velmi nedůstojně pak vyzněl Bekův nápad, aby více platů školníků, hospodářek nebo účetních platili zřizovatelé, tedy obce. Věcně – proč ne. Problém v Právu vysvětlil Bekovi jeho stranický kolega, bývalý ministr školství Petr Gazdík: „Ale je to na jednání se samosprávami a není to věc, která by se dala změnit během dvou nebo tří měsíců.“
A ministrovy návrhy snížit počty státem placených odučených hodin narážejí na konkrétní argumenty ze škol, že právě tím se sníží kvalita výuky.
Jak ve zmíněné debatě řekl ekonom, šéf think-tanku IDEA Daniel Münich: „Škoda že se zase plánují opatření založená na dojmech, nikoliv na datech. Věřím mnohem víc lidem v terénu, kteří znají složitost regulací a vědí, co si mohou a nemohou dovolit s penězi dělat.“
Školská stávka je ve skutečnosti velmi málo politická, jde v ní hlavně o věcné problémy konkrétních škol, zřizovatelských obcí, učitelů a ředitelů.
A v této situaci jim premiér Petr Fiala (ODS) adresoval větu, která má jen málo společného s realitou a je velmi přezíravá: „Jim jde o protest a využití složité situace, ve které naše země je, a to pokládám za nezodpovědné.“
Nepochopitelné.
