Článek
Lékaři nechtěli dál sloužit dobrovolné přesčasy, jejichž počet navíc narostl, protože by už museli rezignovat na soukromý život. Čtyřikrát jednali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, ale marně. Jak jednání probíhala, úplně jasné není, ale zástupci lékařů říkali, že jim ministr opakovaně nabízel stále totéž, což by ukazovalo na neochotu ustoupit.
A nelze zapomínat, že celý problém s lékaři vznikl kvůli nepromyšlené novele zákoníku práce.
Nakonec musel zasáhnout premiér, který na poslední chvíli přišel s řešením, na něž lékaři přistoupili. Ať už se řešení tak vleklo kvůli nepružnosti ministra, nebo kvůli tomu, že měl příliš tvrdě nastavené mantinely, ukazuje to, že vláda nedokáže problémy řešit včas a nechává je zbytečně vyhrotit. To ukázala už rozsáhlá stávka ve školství, učitelé přitom nejsou zrovna těmi, kdo hned vyhlašuje stávku.
Ke stávce se navíc přidaly i další odbory, jenomže to není kvůli tomu, že na sebe chtěly upozornit. Stávkovalo se i ve Škodovce, kde rozhodně nemají špatné platy, jenomže i na ně dopadá inflace a hrozí jim omezení benefitů.
Ekonomové sice mluví o tom, že inflace se snižuje, ovšem to neznamená, že klesají ceny, ty jen rostou pomaleji. A je potřeba si uvědomit, že v posledních letech výrazně rostly, mnohé zboží je nyní i více než dvakrát dražší než ještě před pár lety. A ještě výrazněji vzrostly náklady na energie. Ty navíc dále porostou, když Energetický regulační úřad v čtvrtek potvrdil, že se vrátí poplatky ve výši 600 korun za megawatthodinu na obnovitelné zdroje a stoupne i platba za distribuci. Regulovaná část ceny elektřiny tak v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8 procenta. Většinou půjde o pár tisíc, ale pro mnohé lidi, kteří se potýkají i s dalšími dopady inflace, je to takřka neúnosné. Odříci si dovolenou u moře nebo i doma je sice nepříjemné, ale dá se to vydržet, ovšem jíst, bydlet a topit se musí. Nárůst cen energií navíc dopadá na podniky, takže i ty podporují protesty. Knížecí rady, že se má šetřit, protože náš průmysl nedbá na úspory energie, jsou v případě sklářství nebo hutnictví hloupé. A pokud necháme zkrachovat hutě, budeme muset ocel a železo potřebné na výrobu a modernizaci zbraní brát ze zemí, které jsou soupeři Západu. A to chytré není.
Komunisté rádi říkali, že se musí držet prst na tepu doby a naslouchat masám. To však nebyla prázdná hesla, ale poučky z technologie moci. Protože se jimi sami neřídili, skončili, jak skončili.
Vláda by se měla chytnout za nos, protože zatím její kroky vypadají, jako by byla uplacená opozicí. Umetá jí cestu k moci. Měla by začít přemýšlet, co z úsporných opatření ještě mohou občané a podniky zvládnout, protože není nic horšího, než když lidé ztratí důvěru ve stát.