Článek
Hnutí Hamás vládnoucí tvrdou rukou v Pásmu Gazy společně s Islámským džihádem vypálily v posledních dnech na Izrael přes 1500 raket, což je dosud rekordní množství. Izrael rázně odpověděl nálety na vedení Hamásu a odpalovací zařízení. Ke čtvrtečnímu dopoledni činí bilance ztrát na životech sedm obětí v Izraeli včetně pětiletého chlapce a 72 obětí v Gaze včetně 16 dětí.
Co vlastně vedlo k tomu, že se Hamás odhodlal ke své dosud nejmohutnější ofenzívě a nasadil i rakety s delším doletem, kterými zasypal i centrální oblasti Izraele včetně Tel Avivu?
Podle palestinské verze byla spouštěčem kauza vystěhování několika arabských rodin z východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarrách, o kterém rozhodl izraelský Nejvyšší soud. Podle verdiktu nemovitosti už od 19. století náleží židovským rodinám a současní palestinští obyvatelé proto mají jejich dědicům platit nájem. Palestinské rodiny to odmítly, a tak měly být coby neplatiči vystěhovány.
Ve čtvrtek 6. května se tam kvůli tomu strhly první vážnější potyčky mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií. Tento v podstatě občansko-právní případ ale rezonoval v dalších dnech, kdy se rozhořely střety v Jeruzalémě. K vyhrocené atmosféře přispěl souběh závěru muslimského ramadánu a izraelského Dne Jeruzaléma, během kterého měli židovští nacionalisté s izraelskými vlajkami pochodovat arabskými čtvrtěmi jeruzalémského Starého Města, což úřady nakonec zakázaly. Výbušná směs si při střetech na Chrámové hoře vyžádala stovky zraněných Palestinců, ale i desítky zraněných příslušníků izraelských pořádkových sil.
Do toho vstupuje Hamás a jménem svých jeruzalémských bratří zahajuje z Pásma Gazy dosud nevídanou kanonádu na Izrael. Že by mu tak ležel na srdci osud vystěhovaných rodin z Šajch Džarráchu? Kdo tomu věří, ať si tam klidně běží.
Hamás této vypjaté situace využil k pokusu rozšířit svůj vliv na Palestince ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, kde je u moci Palestinská samospráva pod vedením konkurenčního Fatahu. Její šéf, stárnoucí a čím dál méně kompetentní Mahmúd Abbás, nedávno zrušil očekávané volby. Hamás nyní efektivně využívá frustrace palestinského obyvatelstva a podněcuje je k nepokojům. A co je horší, k útokům na své židovské sousedy vybízí i izraelské Araby. Starosta města Lod naříká, že desítky let snah o koexistenci jsou během jediné noci ztraceny v plamenech hořících synagog. Spirála násilí se roztáčí a někteří Židé navzdory výzvám úřadů ke klidu berou spravedlnost do svých rukou. Hamás si mne ruce.
Co na tom, že kvůli technologickému náskoku izraelské obrany je obětí na palestinské straně několikanásobně víc. Izraelská armáda tvrdí, že většina civilních obětí v Gaze je způsobená tím, že třetina vypálených raket z pásma vůbec nevyletěla a spadla, kam neměla. Při ostřelování Jeruzaléma jedna z raket zasáhla i starobylé arabské městečko Abú Goš. Pro Hamás platí, že čím hůř, tím líp.
Izraelská vláda se nechová vždy ideálně. Ale za současné situace se snaží především chránit své vlastní občany. A to je zásadní civilizační rozdíl, který nabourává představu, že zde proti sobě stojí dva morálně ekvivalentní soupeři. Špičkám Hamásu je totiž úplně jedno, jestli v rámci ryze vnitropalestinského boje o moc pozabíjí i své vlastní, nevinné civilisty. Evropská i americká diplomacie by toto měly vzít na vědomí, než začnou vydávat opatrná prohlášení vyzývající ke klidu „obě strany“.