KOMENTÁŘ: Vakcínové války mezi byrokraty a kapitalisty a ruská vakcína – Thomas Kulidakis

Co se týká samotné očkovací látky od Pfizeru a BioNTechu, postup americko-německého výrobce popsal český premiér Andrej Babiš veřejně slovy, která asi její vedení na motivační nástěnku zaměstnancům nedá. Podle Babiše se jedná o „absolutně nespolehlivou firmu, která říká každých pár dní něco jiného“. Postup chtěl řešit na unijní úrovni.

To se ještě nevědělo, byť se to tak trochu tušilo, že za chvíli se bude řešit podobná patálie také s látkou britské provenience, kterou AstraZeneca vyvinula ve spolupráci s vědci z Oxfordu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a jí vedení eurokomisaři pohrozili, že zadrží dodávky z evropských továren pro Velkou Británii. Bude se ještě jednat a nějaké řešení v duchu nažraného vlka a celé kozy se pravděpodobně najde.

Rozhořčení je jistě oprávněné, protože unijní exekutiva společně s členskými státy hradila vývoj vakcín a ještě si je předplatila. Vše vyšlo na minimálně tři miliardy eur. Problém je, že se střetli volení zástupci a jejich byrokrati s kapitalisty, kteří samozřejmě chtějí především vydělat.

Pokud jim některá země nabídla více, jako to udělal například stát Izrael, logicky chtějí mít na svých účtech to, co se počítá. Penízky. S vědomím, že se částky krásně mohou přidat k už zaplaceným financím z kapes daňových poplatníků kontinentální Evropy. Tak prostě funguje trh, a zastánci jeho volné podoby se určitě zlobit mohou, ale jen proti vlastnímu přesvědčení.

Byrokraté a politici by si ale s vědomím fungování kapitalismu měli pohlídat, že jimi uzavřené smlouvy mají takové doložky, aby se podlé jednání výrobcům nevyplatilo. Naprostí optimisté ale mohou věřit, že za vše mohou jen výrobní kapacity. Pak je záhada, proč se na základě patentu nevyrábí i v jiných než mateřských závodech.

Jestliže soukromým společnostem leží na srdci především blaho jejich akcionářů, politikům a jimi vedeným byrokratům by na srdci mělo ležet především dobro lidí. V tomto případě se jedná o jejich zdraví. Jak už skoro rok slýcháme, to dostalo přednost před jinými aspekty uspořádání lidské společnosti, takže až na pár masochistů většina lidí trpí lockdownem. Někteří mají pro celostátní karantény menší, někteří větší pochopení.

Pokud ale tedy platí, že jde o zdraví společnosti na prvním místě a stranou jde ekonomika, sociální vazby, měla by jít stranou také geopolitika. Jde prostě o to, kde sehnat vakcíny. Nabízí se úvaha, když jsou západní společnosti nespolehlivé, proč se neohlédnout jinde. Průkopníkem v Unii se v tomto ohledu stalo Maďarsko, které se rozhodlo vyjednat nákup ruské vakcíny Sputnik V, ba dokonce i očkovací látky čínské. V mimounijním Srbsku si lidé mohou vybrat z vakcín Pfizer/BioNTech, Sputnik V a Sinopharm.

Konkrétně pořízení ruské vakcíny označil za dobrou alternativu také bývalý ministr zdravotnictví Prymula. Podle něj je kvalitní. Ať si o jeho době ministrování a zastávání tvrdého lockdownu myslí kdo chce co chce, vakcínám evidentně rozumí. Nehrají v tom roli ani mnohokrát skloňované zvěsti, že v daném oboru vydělal v minulosti nemalé peníze. Vždyť ruku na srdce, kdo by si nepřivydělal, kdyby mohl.

Z Ruska se dá získat licence, schválit Sputnik V by mohly české úřady samy, u nás by se mohl pak i vyrábět, a lidé ochotní se očkovat by si mohli vybrat, jakou vakcínu chtějí. Vakcinace - proč ne, ale musí být čím očkovat. V takovém případě by geopolitika měla jít stranou. Když je látka potřeba a někde není, tak ji beru tam, kde je. To dá rozum.

Nejhorší by bylo, kdyby bylo očkovacích látek málo, do podzimu se očkování nestihlo a pak by přišly varianty viru, proti kterým by bylo potřeba vakcín nových. To by už byla fraška naprostá.