Článek
Na zprávy a televizi skoro vůbec nekoukám – tak to pro mě byla ve městě novinka. V pondělí po osmé večer jsem se vracel z pracovního setkání k autu na Starém Městě a najednou šli proti mně lidi, co měli na transparentu napsáno „Justice“. Už to spíš tak schovávali pod kabát, neb to byli 30+ občané, šli domů a nechtěli dělat scénky po ulici.
A v pátek před obědem jsem se nemohl dostat od Sněmovny na schůzku na Vinohrady. Kolaps dopravy, k metru Malostranská to nešlo – tak jsem objel půl města, říkám si asi bouračka tramvaje a zacpaná křižovatka, nebo zas někde „zklidnili dopravu“ a něco uzavřeli a teprve v autě slyším nadšenou hlasatelku, jak hlásí, kolik stovek studentů demonstruje u Úřadu vlády a co volají o klimatu.
Rovnou vám jako pedagog a dlouholetý ředitel gymnázia řeknu, kdy má vyučovací hodina nejmenší přidanou hodnotu z hlediska vzdělávání. Je to ve chvíli, kdy v učebně není přítomen učitel. Proto jsme vždy párkrát za rok „na tajňačku“ měřili, kolik vteřin po zvonění se začíná ve třídě učit. A kdo se opakovaně objevil s nějakým blbým časem, měl s tím problém. Nebylo to ve sboru moc populární, ale odbory jsem tam neměl. A ta korelace s výsledky vzdělávání tam byla. Vzdělávacím výsledkům jsme se pochopitelně věnovali i jinak a systémověji, ale hodně věcí začíná takhle normálně a jednoduše – jako třeba „na tréninku jsme včas“.
Když není kantor ve třídě, tak se moc neučí. Když tam není student, jde o podobně negativní jev. Dokonce prudce rostoucí absence středoškolských studentů jsou jednou z nezanedbatelných příčin stagnace/úpadku českého školství. Těžko se s tím bojuje, třídní učitelé se bojí být zásadoví vůči rodičovským omluvám – nikdo se jich většinou nezastane. Plnoletí studenti si leckde mohou omlouvat absence sami – to jsem nikdy jako říďa nepřipustil (a možná jsem tím porušoval nějaký debilní předpis či zákon). Navíc jsme zavedli opatření, že kdo má víc než 15 % absencí v předmětu, nedostane žádnou známku a jde automaticky k rozdílové komisionální zkoušce. Taky to nebylo moc populární. Ale ve výsledcích státní maturity jsme byli jako škola vždycky první v republice.
No a teď máme stovky studentů, kteří v pátek nechodí do školy a chrání klima. Doba je tak pomatená, že pochybuju, že se nějaký třídní učitel či ředitel odváží je za to kázeňsky potrestat. Ale (pozor, nezpochybňuju právo se shromažďovat; právo blokovat dopravu už míň) každý by si přece měl rozhodnout (svobodně), zda chce studovat a být pak lékařem, právníkem nebo inženýrem, nebo chce být revolucionářem na plný úvazek jako Vladimír Iljič Lenin. Neboli každý den ani každý pátý den v pracovní době demonstrovat prostě nemůžete. To nejde.
K justici: Demonstrující protestují, že premiér navrhl na post ministryně spravedlnosti paní Benešovou a prezident (má k ní dlouhá léta politicky blízko) ji jmenoval. Tady moc tomu rozhořčení nerozumím, a to mi paní Benešová coby bývalá členka ČSSD fakt není blízko ani politicky, ani odborně. Jde o zcela ústavní krok. Babiš drtivě vyhrál volby, sestavil vládu (já hlasoval proti) – tak má právo vybírat ministry. Prezident Zeman vyhrál volby s převahou taky, a tak dle ústavy ministry jmenuje. Paní Benešová už jednou ministryní spravedlnosti byla, působila v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Spravedlnost se za její vlády moc nezlepšila ani zas asi moc nezhoršila, co se pamatuju.
A pokud jde o výtky, že bude sledovat zájmy prezidenta? Prezident přece disponuje právem milosti. K tomu, aby zastavil něčí trestní stíhání, nepotřebuje povolného ministra a složité intriky. Může to udělat, kdykoliv si zamane, a o znovuzvolení už neusiluje.
Větší nadšení médií ale budí ti študáci chránící naše klima a oteplování (za oknem tady v Peci mezitím zrovna chumelí – je květen). Aby bylo jasno, já se v lecčems shodnu, že se máme chovat šetrně k přírodě. Třídím odpad, neberu si v supermarketu na vše igelity a nechávám na sebe mračit pokladní, že mám česnek a cibuli a vše možné jen tak, abych si nebral devět igelitových sáčků. Pivo kupuju ve flaškách vratných. Vodu piju z kohoutku doma a netahám si balenou. Kupuju radši české a místní zboží. Jezdím většinou metrem a tramvají po Praze (i teď v kvádru).
Takže skoro nejvíc mě při té minulé (větší) demonstraci ti mládežníci naštvali tím, jaký chlív po sobě zanechali na náměstí a u odpadkových košů – a vesměs to byly obaly z nadnárodních globálních řetězců sídlících tam okolo. No ale nejsem jejich maminka, tak radši pár myšlenek Iana Plimera, australského geologa a autora světového bestselleru o klimatu Heaven and Earth. Třeba aspoň dva z těch mladých – nebo jednoho – to přiměje k zamyšlení:
neboť 0) Lidé myslí stádně, šílenství propadají ve stádech a k rozumu přicházejí jen pozvolna, jeden po druhém.
1) Pokud je klimatická změna vinou člověka tak jistá, musí se okamžitě zastavit financování výzkumu dokazování těchto „změn“, zavřít všechny tyto instituty a ušetřené miliardy dolarů věnovat na výživu populace, šlechtění odolnějších plodin a podobně.
2) Dávno před industrializací byly doby, kdy bylo mnohem tepleji než dnes. Nelze je tedy zdůvodnit lidskou činností a tato období nebyla ani katastrofická, ani nevratná. Proto klimatické souručenství ze své mantry vytěsňuje historii, archeologii a geologii.
3) Vědecký konsenzus je z povahy věci nesmysl. Věda je založena na empirických datech. Příroda neposlouchá akademie věd, státní byrokracii, politiky ani aktivisty. ... Jakmile určitá skupina vědců vyhlásí konsenzus, takřka vždy v tom hraje roli jejich zájem o vlastní výhody a privilegia. Žádný vědecký objev nevznikl konsenzem. Vždy je učinili badatelé, kteří šli s kůží na trh a postavili se soudobému stavu poznání.
4) Spousta lidí na severní polokouli jezdí na dovolenou do teplejších podnebí a v USA se lidé za teplem běžně stěhují v důchodu. To jsou skuteční „klimatičtí uprchlíci“.
5) Kdybychom chtěli klima Země změnit, museli bychom zabránit bakteriím, aby dělaly to, co dělají, změnit oběžnou dráhu Země, dostat pod kontrolu variabilitu sluneční aktivity a mít schopnost ovládat výbuchy supernov.
6) Nejméně 95 % skleníkového efektu v atmosféře zajišťuje vodní pára.
7) Řada těchto lidí (Austrálie) tvrdí, že v důsledku uhlíkových emisí vzroste mořská hladina o metry. Často ale právě oni žijí přímo na pobřeží v luxusních domech koupených za peníze získané od bank, vlád a obchodníků s emisemi díky jejich ekokampaním.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
8) Fotovoltaika byla vynalezena v roce 1839 a lidstvo tak mělo 170 let, aby získávalo obrovské množství elektřiny. Nestalo se, neb solární energie je beznadějně neefektivní.