Článek
Změny poměrů a vládců tohoto posvátného území jsou v historii neuvěřitelně překotné. Nejen Turci, křižáci, Britové, Izraelci, Jordánsko… Koneckonců ani při narození Ježíše (Herodes Veliký) to nebylo moc terno a „trvale udržitelný vývoj“.
Podle řady badatelů (Kepler spočetl konjunkci Saturnu a Jupiteru – hvězda betlémská – na září roku -7) se Ježíš vůbec nenarodil v zimě, nikdo také 24. až 25. prosince nic neslavil. Několik století se Kristovým narozením nezabývala ani samotná církev a teprve pak se Vánocemi překryly pohanské oslavy slunovratu.
Tohle všechno je možná pravda, možná také není. Ale síla legendy, pověsti, víry, začátku nového světa – tohle vše nadále určuje i život nás ateistických Čechů. Minimálně koncem roku. Mlčky a v jádru rádi se podřizujeme.
V mnoha rodinách se pořád jí ryba jen jednou za rok. Zdobíme stromeček, alespoň ti, kteří mají s kým slavit. Ano, jde o oslavu lidské pospolitosti, rodiny. Jak jdete životem, mění se prožití Štědrého večera naprosto, ale ta víra, že to všechno musí mít nějaký smysl, že je na světě krásně, a že když na světě krásně není – musíte vydržet a počkat si. Naděje přijít musí. Tahle víra vás koncem prosince provází.
Bude mi brzy padesát. Prožíval jsem Vánoce jako kluk. Pamatuju si ten naprostý rozdíl mezi návštěvami babiček a příbuzných (všude byly nějaké dárky a cukroví) a samotného Štědrého dne doma. Většinou se pak večer balilo na hory, neboť 25. ráno začínalo soustředění našeho lyžařského oddílu v Jeseníkách.
Vlak jel asi v šest ráno. Často jsem dostal jako hlavní dárek lyže. S jedněmi (Völkl typ Mustang) jsem i samou radostí spal v posteli. Takové ty tmavě modré. Měla je půlka všech malých závodníků – jiné se nedovážely ten rok. Ale asi jsem lepší lyže nikdy neměl. Dodneška si kupuju tuhle značku.
Pamatuju si Vánoce v pubertě, kdy už vás to jakože doma nebaví, radši byste byli jinde, ale nesmíte a stejně byste neměli moc s kým co kde dělat. Ale ten pocit už máte. Pak přijde prosinec, kdy jste poprvé s nějakou holkou. To už je dětství v čudu, ale v tu chvíli vám to nevadí. Zanedlouho vám tam na Štědrý den křičí nějaké to vlastní jezule. Z gruntu jiné Vánoce a asi ty nejlepší.
Když bylo Vojtovi s Kačkou asi tak čtyři a dva a půl, nechal jsem jim udělat z překližky domeček. Asi metr na metr. Naše paní učitelka výtvarky byla moc šikovná. Domeček byl schovaný v ložnici a oni už si hráli s ostatními dárky. Tak jsem je zavolal, „že Ježíšek možná ještě …“.
To čisté nadšení v jejich očích – vidím pořád. A uvidím ho asi, i až budu ležet v pečováku na Vánoce někde sám. Lepší svátky už jsem nikdy neměl a lepší dárek nikdy nikomu nedal.
Pak začnete dostávat od dětí dárky sám. Zpočátku především sprchový gel Pivrnec, protože ho měli v drogerii vedle školy. Byla to kosmetika na pivním základě. Jakožto hrdý otec jsem si vypěstoval závislost a kupuju ho dodnes, i když mě děti už nezásobují.
Pak přijde den, kdy jdou na Štědrý večer rodiče k vám. Už jste, aspoň na Vánoce, hlava rodiny. Čas letí.
A pak je to zase všechno jinak – a jedete se svou holkou na hory lyžovat, jak před pětadvaceti lety.
Ale čerstvý a voňavý stromek a ten pocit, že je na světě dobro a pokoj – je tu zas. A naděje. Jinak by to nebyly žádné Vánoce.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Hezké svátky všem.