Článek
Prezident se mýlí v obou bodech. Otázka obsazení ministerstva zahraničí není uzavřená, a to ani jen dočasně. A to nejen proto, že jde o ústavní provizorium, ale i proto, že v sociální demokracii to nepřestává vřít kvůli tomu, že prezident odmítl jmenovat ministrem Miroslava Pocheho a následně pověřil vedením ministerstva Jana Hamáčka.
Není také pravda, že není nic neobvyklého, když ministr vede dva resorty. Možná by nám pan prezident mohl sdělit, kdy a kde byla či je taková praxe obvyklá kromě situací, v nichž stávající ministr ve funkci náhle skončí a nový se teprve hledá. V západních demokraciích v takových situacích obvykle řídí ministerstvo premiér.
Prezident ale takovou situaci na mysli zjevně nemá. Snaží se veřejnosti podsunout, že řízení dvou důležitých resortů jedním politikem je v pořádku, takže koneckonců záleží jen na Hamáčkovi, jak dlouho bude pokračovat v tom, že je zároveň místopředsedou vlády, dvojnásobným ministrem a také předsedou ČSSD. Skoro každému přitom musí být jasné, že Hamáček nemůže zastávat ani jednu ze svých funkcí naplno.
Lze si vsadit na to, že tato „uzavřená otázka“ ještě způsobí hodně zlé politické krve.
Zemanovi samozřejmě tato situace vyhovuje, protože absence plnohodnotného vedení ministerstva zahraničí posiluje jeho vlastní roli v zahraniční politice. Otázkou je, jak už bylo zmíněno, jak moc je ochotná se s touto situací smířit část sociální demokracie.
Bouří se zejména pražská organizace, která je s Pochem spojená. I Hamáček dobře ví, že bez podpory této organizace nemuselo vnitrostranické referendum skončit schválením vládní spolupráce s ANO.
Z pražské organizace zní, že ČSSD se může vzdát Pocheho na postu ministra zahraničí pouze v případě, že by s tím on sám souhlasil. A pokud by se tak stalo, che mít pražská organizace rozhodující slovo v nominaci nového ministra.
Jisté je, že čím déle bude Hamáček současné provizorium prodlužovat, tím větší je šance, že ve straně může dojít k revoltě. Při hlasování o důvěře vládu nepodpořil z poslanců ČSSD jen bývalý ministr vnitra Milan Chovanec, ale s myšlenkou nepodpořit vládu si zahrávalo několik dalších poslanců.
Je tedy zřejmé, že to, co je pro pana prezidenta „uzavřená otázka“, hrozí přerůst do pořádné šlamastyky, pokud nebude současné provizorium rychle vyřešeno. Bohužel se vše už nepodaří vyřešit ústavně čistou cestou, protože premiér Andrej Babiš místo podání kompetenční žaloby na prezidenta ve věci nejmenování Pocheho soudí, že si mají zjevné porušení Ústavy nějak vyřešit ČSSD s prezidentem.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Lze si tedy vsadit na to, že tato „uzavřená otázka“ ještě způsobí hodně zlé politické krve.