KOMENTÁŘ: Uvolnění – Josef Koukal

Zprávy uplynulých dvou dnů přicházející z ministerstev průmyslu a obchodu, zdravotnictví, školství a z krizového štábu znějí ve většině ohledů optimisticky.

Věci si zatím stojí tak, že epidemie je, zdá se, pod kontrolou. Velikonoce, ať už se někteří chovali uvolněněji, než ukládají vládní nařízení, katastrofu nepřinesly a odhad deseti tisíc nakažených do konce dubna zní o poznání lépe, než když se v březnu mluvilo o patnácti tisících. Jak jsme na tom doopravdy, se dozvíme příští týden po zahájení plošných testů. Důležité je, že nemocnice první vlnu zvládly kapacitně a mají v zásobě dostatek akutních lůžek.

Nejmladší školáci se při dodržení hygienických a organizačních pravidel budou moci vrátit do lavic 25. května, od druhého stupně se počítá s pokračováním distanční výuky. Letní tábory neodpadnou zcela, přesunou se do druhé poloviny prázdnin.

A především na světě je konečně plán postupného uvolňování ekonomiky. Má pět stupňů rozvržených od 20. dubna do 8. června, kdy by se chod hospodářství měl vrátit do normálu, respektive stavu, kterému budeme po tomto datu ještě hodně dlouho normál říkat.

Nepůjde totiž o nic, na co bychom byli doposud zvyklí. Rekreovat se budeme výhradně v tuzemsku, což mladší generace nepamatují. Odpustit si budeme muset hromadné akce typu letních festivalů a sportovních zápasů s diváky. V hotelích, restauracích, divadlech, na hradech a zámcích nás bude provázet řada omezení. Bude to dovolená ve znamení ochranných rukavic, roušek, dezinfekčních prostředků a rozestupů.

A nad tím vším vztyčený prst ministra vnitra Jana Hamáčka, že zhorší-li se situace, mohou se pravidla ve kterékoli fázi opět zpřísnit.

Trochu to připomíná kresbu Vladimíra Renčína z 80. let, na níž si Rambousek prohlíží ženský akt, na němž jsou však intimní partie překryté cenzorskou černí. Říká si: Inu, lepší taková glasnosť než žádná.

Na letošní rok budeme vzpomínat jako na sezonu roušek. Ale pořád lepší, než když naši bezprostřední předkové vzpomínali na plynové masky.