Článek
Vloni šířil Martin Lang, tehdejší politik ODS a místní zastupitel v Jesenici u Prahy, prohlášení, v němž vyzýval k podřezání prezidenta republiky. Radu poslanců označil kvůli jejich hlasování v parlamentu za „proradná prasata, jež je dovoleno a nutné zabíjet”.
Řidič autobusu byl odsouzen k zaplacení pokuty ve výši 15 667 Kč a ke sto dnům obecně prospěšných prací. Pokutu zaplatil, na práce odmítl nastoupit, byl proto odsouzen k trestu 100 dnů odnětí svobody nepodmíněně. Po třech týdnech skrývání se sám policii přihlásil a trest nastoupil.
Případ Martina Langa tak dramatický nebyl. Soudy již pravomocně rozhodly, že dotyčný nespáchal žádný trestný čin, a bývalý radní se nemusí obávat postihu. Proč byl vlastně vyloučen z ODS, není tedy zřejmé. Prezidentovi ani poslancům se omlouvat nehodlá.
Jaké plyne z obou příběhů poučení? Pokud by Roman Smetana tušil, jak to u nás chodí, nemaloval by tykadla, ale vyzval by rovnou k podřezání a vykrvení politiků, kteří mu nejsou sympatičtí. V tom případě by se mu podle všeho nic nestalo.
Martin Lang se zachoval mnohem prozíravěji. Nedovolil si přimalovat žádnému z ústavních činitelů ani jediné tykadélko. Dobře věděl, že kriminál by ho neminul.
Jak konstatoval v případě bývalého olomouckého řidiče Nejvyšší soud, „každý občan má právo na svobodu projevu a prezentaci svých politických názorů, ale toto právo nesmí překročit hranici, kdy dochází k útoku na majetek, případně nesmí pokračovat svou agresivitou dál (ohrožovat lidské zdraví či život)“.
Občané aspoň propříště vědí, že nikoli výzvy k zabíjení, ale kreslení tykadel může fatálně ohrozit zdraví a životy politiků.
(Autor je sociolog)