Článek
Titulek má pravdu v tom, že to byla americká média, která vyhlásila výsledek voleb. Avšak podle amerického volebního systému o americkém prezidentu rozhodne sbor volitelů 14. prosince.
Otázkou je, zda do tohoto data skončí všechny soudní tahanice.
Než se pustíme do analýzy žalob Donalda Trumpa podotkněme fakt, že tyto volby byly poznamenány obrovskou masivní účastí, a to i přes koronavirovou epidemii. Podle prozatímních výsledků Trump dosáhl 74 milionů hlasů, což je absolutní rekord pro kandidujícího prezidenta. Obama se svým viceprezidentem Bidenem v roce 2012 získali 65 milionů hlasů. Biden dosáhl letos přes 81 milionů hlasů. Což ho jistě samotného překvapilo. Tak vysokého skóre dosáhl i přesto, že se
nemůže chlubit masovou podporu lidí, zejména na sociálních sítí. Ještě větší hlavolam je pro analytiky masivní podpora černošské populace. Ta je dokonce větší než v případě Obamy, který právě na této podpoře postavil svoji kampaň. Navíc tento úspěch u černošské populace nelze vysvětlit antitrumpismem, protože i Trump v této kategorií posílil. Analýza dat a jejich vysvětlení i nadále zůstává hlavolamem pro komentátory.
Napadení výsledků amerických voleb u soudů se dá rozlišit do čtveřice kategorií. První velmi dobře prokazatelná je kategorie mrtvých voličů, tzn. odevzdaných hlasů od lidí, kteří jsou dávno mrtví. Už dnes existují desítky potvrzených případů. Jistě se nebude jednat o množství hlasů, které by zvrátilo výsledky hlasování, ale ukazuje to, jak je v USA volební systém nedokonalý. U této možnosti podtrhněme přístup amerických mainstreamových médií, která první dny po volbách hájila absolutní nemožnost podvádět u voleb, ale jak se začala objevovat jména zemřelých, změnila rétoriku a nyní říkají, že podvodů nebylo tolik.
Další kategorie podvodů se týká přímo hlasování poštou. Zde se objevilo hned několik nesrovnalostí, jako volební lístky, které si lidé nevyzvedli, ale přesto hlasovali, a nebo velké množství lístku, které přišli v den nebo chvíli po volbách. Toto obvinění mluví řádově o desítkách tisíců hlasů. Což by už mohlo volby ovlivnit.
Třetí kategorie soudních pří a ta, která má největší šanci na úspěch, se zakládá na skutečnosti, že kontrolní týmy nemohly ověřovat sčítání hlasů ve volebních místnostech. Následně některé z týmů, které se dostaly do hlasovacích místností nahlásilo, že byly svědky podvodů. Tato obvinění mají velkou váhu, protože půjde o výpovědi pod přísahou, kde křivá výpověď může člověka poslat na několik let do vězení. Právě tyto výpovědi a jejich kvalita budou rozhodující.
Čtvrtou kategorii vede samostatně právnička Sidney Powell. Ta se před několika dny oddělila od Trumpova týmu a vede vlastní žalobu, jejímž předmětem je samotný elektronický volební systém. Tyto systémy využívají software Smartmatic, který byl vyvinut CIA na ovlivňování voleb po světě.
Podle Sidney Powell tento systém byl úspěšně použit při volbách ve Venezuele. Tato obžaloba je již dnes velmi komplexní a sofistikovaná, a proto je zcela pravděpodobně, že tato kauza zabere americkým soudům hodně času. Právě o čas půjde nejvíc.
Trumpův tým se netají skutečností, že cílem je dostat některé ze žalob k americkému nejvyššímu soudu. Zde by Trump mohl počítat nikoli s přímou podporou nejvyšších amerických soudců, kteří jsou nezávislí, ale s tím, že budou velmi důkladně zkoumat předložené důkazy. Nedůvěra nebo pochybnosti v americký volební systém, by mohl zanechat následky pro další generace. V každém případě Trump může dosáhnout toho, že ani po 14. prosinci nebudou všechny žaloby projednány a vyřízeny. Zde pak nastane zajímavá situace, že volitelé ze států, kde nebudou uzavřeny oficiální výsledky, nebudou muset hlasovat podle mediálních výsledků. Situaci činí nepřehlednou taktéž skutečnost, že každý stát má jiná pravidla pro tento případ a interpretace pravidel je velmi volná, protože se jedná o neobvyklou situaci.
Matěj Široký
Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.
A ani po 14. prosinci nemusí být jasno, i když volitelé se rozhodnou pro Joe Bidena. Bude rozhodnuto, až 20. ledna Biden nastoupí do Bílého domu. Jeho mandát bude potvrzen, až když skončí řízení nejvyšší amerického soudu, a to může trvat dlouho. Trump tak bude mít možnost se i po volbách zviditelňovat. A i kdyby mu nejvyšší americký soud vše zamítl, Trump by začal se svou
kampaní pro rok 2024.