Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Trumpova administrativa žádnou dohodu o příměří nepřipravila – Alex Švamberk

3:54
3:54

Poslechněte si tento článek

V týdnu postupně unikaly informace o jednotlivých bodech z amerického návrhu dohody o příměří. V pátek už byla zveřejněna celá a ukázalo se, že nic víc než dříve uvedené body v ní není. Píše se v ní o robustních zárukách pro Ukrajinu, ale není jasné, kdo je poskytne. Píše se o úplné rekonstrukci Ukrajiny, ale ne kdo ji zaplatí. Není ani uvedeno, kdo bude příměří kontrolovat a jak.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Celý americký návrh je nástřel dohodnutých bodů, na jehož základě by teprve mohl, či nemusel, vzniknout text dohody o příměří.

Tato Trumpova „dohoda“ má méně stránek než kupní smlouva na barák a nic neošetřuje. Říká, co se má stát, ale už ne jak. I hloupá smlouva s distributorem plynu nebo elektřiny je obsáhlejší.

Pro srovnání druhá minská dohoda představovala tři stránky zahrnující i termíny pro postupné stahovaní jednotlivých kategorií zbraní, následné kroky po uzavření příměří a také to, že na dodržování bude dohlížet Organizace pro kontrolu a bezpečnost a spolupráci. Ta přitom urovnávala jen relativně malý konflikt, zatímco nyní se řeší rozsáhlá válka na frontě dlouhé tisíc kilometrů.

Dohoda o příměří v Koreji z roku 1953, která vydržela až dosud, má 60 článků, přičemž mnohé mají šest sedm odstavců. Na dodržování příměří dohlížela a dosud dohlíží komise, do které obě strany jmenovaly státy, jež je zastupují. Přímé střety pak měla řešit vojenská komise, kde byli zástupci bojujících stran.

Foto: Novinky

Konec korejské války

Vydávat podobný text za dohodu je absurdní. Jsou to jen body, na nichž by mohla dohoda vzniknout. Překvapit to nikoho nemělo. I dohoda, kterou podepsal Donald Trump se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, byla podobně vágní. KLDR však přestala testovat balistické rakety i jaderné nálože, USA zase ukončily cvičení s Jihokorejci u břehů Korejského poloostrova.

Dohoda nemusí specifikovat každý detail, jako ta ukončující válku v Koreji. Už kvůli tomu, že by se jednání o ní zbytečně protahovala na dva roky. Nemůže však říkat, co se má stát, aniž by bylo uvedeno jak a kdo to zařídí. V případě této Trumpovy dohody je potřeba jakýsi deus ex machina z antických tragédií, který svou boží mocí situaci vyřeší.

Kdyby takto vypadaly dohody, na jejichž základě Trump vybudoval své realitní impérium, neměl by nic a spal by v Central parku pod kartonovou krabicí.

Že Trump počítá s ústupky vůči Rusku, je pochopitelné. Ono bez kompromisů žádné dohody dosáhnout nejde. A lze i chápat, že Rusku ustupuje více než Ukrajině, protože Rusko je na bojišti v komfortnější situaci a má menší zájem konflikt ukončit. Ale toto transakční jití na ruku Kremlu by mělo být vyváženo také adekvátním tlakem. Že Putina vyzval na své sociální síti slovy „Vladimire, přestaň“, aby ukončil raketové a dronové útoky na Ukrajinu? To není žádný tlak.

Hlavní Trumpovou chybou je však to, že návrh dohody umožňuje porušovat osmdesát let platná pravidla mezinárodní politiky, když mluví o tom, že USA de iure uznají, že Krym je ruský. Pak si kdokoli, kdo má dost velký klacek, může troufnout na slabšího a něco mu sebrat. Mezinárodněprávní řád ztělesněný Chartou OSN vznikl po roce 1945, aby si silnější nemohli dovolovat na slabší, což bychom si zejména my, žijící v menší zemi, měli dobře uvědomovat.

Výběr článků

Načítám