Článek
Trump pravděpodobně vyhrál jak ve všech sedmi kolísavých státech, a to solidním rozdílem několika procent, tak také ve federálním součtu a slušně překročil padesátiprocentní voličskou hranici. To poslední je nečekané. Navzdory skutečnosti, že průzkumy voličských preferencí takové výsledky připouštěly v rámci širší statistické chyby (Trump v bitevních státech vyhrál rozdílem od jednoho do pěti procent), nálady v táboře demokratů byly v posledním týdnu mírně optimistické.
Nemá význam malovat situaci na růžovo: Trumpovo vítězství je geopolitická katastrofa. Nejpozitivnější pohled na věc je, že je nepředvídatelný a nikdo z nás - a zřejmě ani on sám - neví, co udělá. Pokud bude chtít naplňovat svůj „program“ obchodních válek se světem, násilné vystěhování milionů nelegálních přistěhovalců a „zastavení“ rusko-ukrajinské války během jediného dne, čeká hlavně Spojené státy a Evropu divoká jízda. Chtělo by se napsat, že ze situace bude kromě Ruska profitovat i Čína, ale ani ona nemá zájem na inflační spirále na Západě a obchodní válce se svým nejdůležitějším ekonomickým partnerem.
Trump v Bílém domě a obě komory Kongresu v rukách republikánů je velkým vítězstvím Vladimira Putina a prohrou Ukrajiny. Stěží lze očekávat další vojenskou a ekonomickou pomoc Kyjevu a v této souvislosti vyvstává otázka, co udělají Británie a Evropská unie. Za americkou vojenskou pomoc těžce zkoušené Ukrajině totiž neexistuje rovnocenná náhrada.
Trump mnohokrát potvrdil, že nerozumí důležitosti spojenectví. Z NATO sice vystoupit nemůže, nemá pro takový krok v Kongresu dostatečnou sílu, ale prezident Spojených států disponuje prostředky, jak alianci oslabit a učinit ji fakticky zbytečnou. Co třeba Trump udělá, zabere-li Putin zkusmo byť i jen malou část Estonska pod nějakou obvyklou záminkou?
Na domácím poli bude Trump podrývat demokratické instituce a zvyklosti a podlamovat právní stát. Jak to víme? Dělal to v letech 2017-21, a to měl kolem sebe řadu schopných, „dospělých“ politiků, kteří zabránili nejhorším jeho nápadům. Se všemi se rozešel ve zlém, buď odešli sami, nebo je vyhodil. Jeho druhá vláda bude obsazena lidmi, jejichž jediná „kvalifikace“ bude úplná oddanost vůdci.
Ameriku čeká velký zátěžový test odolnosti liberální demokracie, a vůbec není jasné, že beze zbytku obstojí. Stačí se podívat na Nejvyšší soud, jenž v posledním roce namísto toho, aby byl nezávislý, hrál politicky s Trumpem, a dokonce v rozporu s americkou politickou tradicí daroval prezidentovi rozsáhlou imunitu před trestní odpovědností. Trump se tedy bude cítit nejen posílen mandátem voličů, ale také jako beztrestný. Nemůže koneckonců už kandidovat počtvrté, nebude mít tedy co ztratit.
V neposlední řadě posílí jeho vítězství neliberální, nedemokratické populisty na celém světě včetně Evropy. Koaliční vláda Petra Fialy se má na co těšit. Na euroamerický svět čeká divoká, nebezpečná jízda.